Rozpozná předsudky a stereotypy v komunikaci a jednání a zaujímá k nim kritický přístup.

• vlastními slovy vysvětlí, co je předsudek a co je stereotyp 

LOVCI STEREOTYPŮ

Tato aktivita učí žáky rozpoznávat předsudky a stereotypy hravou formou a podporuje jejich kritické myšlení i empatii. 

Zadání pro žáka

• Ve skupinách nakreslete nebo popište nějaký běžný stereotyp (např. "holky mají rády růžovou, kluci musí být silní"). 
• Potom společně vymyslete, proč to nemusí být pravda a jak se s takovým stereotypem můžeme vypořádat. 
• Zapojte do diskuze k těmto otázkám: „Setkali jste se někdy s tím, že vás někdo zařadil do škatulky? Jak jste se cítili?“ V čem vám mohou předsudky uškodit? 
• Na závěr vymysli slogan, který varuje před předsudky a stereotypy (např. „Neškatulkuj, nejdřív poznávej!“).  

Popis ověřování 

Učitel sleduje, zda žáci rozumí rozdílu mezi předsudkem a stereotypem na příkladech ze hry a diskuzí. Posuzuje, jak kreativně žáci pracují ve skupinách na identifikaci a rozkladu stereotypů. Hodnotí také aktivitu žáků při sdílení osobních příběhů a jejich schopnost vysvětlit dané pojmy vlastními slovy. 

• uvádí příklady předsudků a stereotypů  
• klade otázky, které pomáhají odhalovat předsudky nebo stereotypy  
• rozeznává různé typy osobností ve svém okolí, pojmenuje, v čem se liší, a navrhne vhodný způsob komunikace s nimi  
• zamýšlí se nad tím, jak předsudky a stereotypy vznikají 
• setkává se s lidmi z odlišných sociálních, náboženských, etnických, věkových či jiných skupin (např. domov seniorů, živá knihovna) a získanou zkušenost reflektuje  
• sdílí, co je pro něj obohacující a co je obtížné při setkávání s jinými lidmi a jak prakticky projevuje respekt k rozmanitosti ve společnosti  
• analyzuje informace získané z médií a online zdrojů z pohledu předsudků a stereotypů  
• zapojuje se do diskuzí a debat k tématu předsudků a stereotypů, kde předkládá argumenty podporující kritický přístup 

DEFINOVÁNÍ POJMU “PŘEDSUDEK”

Žák definuje, co pro něj znamená pojem „předsudek“ a seznamuje se s perspektivami spolužáků. 

Zadání pro žáka 

1. Najdi si mezi spolužáky toho, kdo má stejnou barvu vlasů. Společně vytvořte do sešitů pracovní definici pojmu předsudek a každý si ji zapište. 

2. Vytvoř novou dvojici podle shodné barvy očí. Přečtěte si svoje pracovní definice a zkuste je zpřesnit, novou definici si oba opět zapište. Zamysli nad tím, zda jsi byl někdy přímým svědkem jednání, které bys označil za předsudečné, a krátce o tom povyprávěj svému partnerovi. 

3. Třetí dvojici si najdi podle výšky postavy. Opět vylepšete své definice předsudků a ty si zapište. Navíc se zamysli nad tím, jestli ty sám jsi se někdy setkal s předsudky vůči sobě. 

4. Čtvrtou dvojici si najdi podle velikosti dlaně. Na barevné papíry A3 napište své výsledné definice pojmu předsudek. Zamysli se spolužákem nad tím, jestli vy sami jste se někdy nedopustili předsudečného jednání, za jakých okolností to bylo a co vás k tomu vedlo.  

5. Následně diskutuj v kruhu se spolužáky. Přečti svou výslednou definici a naslouchej druhým definicím, aniž bys je komentoval. Můžeš se podělit o to, co zaznělo ve dvojicích zkušeností s předsudky/předsudečným jednáním. Co pro tebe bylo těžké? Bylo pro tebe něco nového? Bylo pro tebe snadné hovořit o předsudcích druhých? Vlastních?  

Popis ověřování

Do vytváření definic pojmu „předsudek“ se zapojují všichni žáci, každý si s sebou přináší své osobní vnímání nebo prožitek toho, co tento pojem znamená. Výsledkem jsou pracovní definice, které si mohou být podobné nebo se od sebe mohou lišit, na jejichž vzniku se podíleli všichni žáci ve třídě. Důležité je věnovat pozornost tomu, nakolik si žáci naslouchají a nakolik se zapojují do práce ve dvojicích i společného sdílení.

Metodický komentář

Lekce vede k lepšímu porozumění tomu, co si žáci představují pod pojmem „předsudek“ a jaké mají osobní nebo zprostředkované zkušenosti s tím, jak předsudky fungují. Výsledné definice nemají být jednotné nebo v souladu se slovníkovou definicí, zachycují společné porozumění slovu předsudek u žáků. Je potřeba dbát na bezpečné prostředí a nechat na žácích, nakolik se chtějí do sdílení zapojovat. Výsledné pracovní definice si můžete vystavit ve třídě. Definici pojmu podle Sociologického slovníku si můžete přečíst zde: https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/P%C5 %99edsudek. 

Ilustrace byla připravena na základě aktivity Definice diskriminace programu Facing History and Ourselves / Tváří v tvář historii, se kterým v ČR pracuje sdružení Antikomplex.

STEREOTYPY VE SPOLEČNOSTI

Aktivita se zaměřuje na bourání přetrvávajících předsudků. Pracuje se s různými předsudky, které se mohou dotýkat každého z nás. 

Zadání pro žáka 

Pracuj ve skupinách po čtyřech až pěti s tvrzením, které jsi dostal přiděleno; každý ze spolužáků má jiné tvrzení. Přemýšlej nejprve samostatně a pak společně s ostatními, zda je každé z tvrzení pravdivé nebo ne a proč.  

Sdílej společně s ostatními skupinami, k čemu jsi ve skupině dospěl. Jak podle tebe uvedená tvrzení vznikají? Vztahuje se některé z tvrzení na tebe? Jaké pocity to v tobě vyvolává? Co se s tím dá podle tebe dělat? 

Příklady stereotypů: 

• Lidé v cizině si myslí, že Češi jsou jako Švejk. 
• Blondýnky jsou hloupé. 
• Cikáni kradou děti. 
• Židé ovládají vše na světě. 
• Vietnamci jedí psy a kočky. 
• Žena má být pouze doma a vařit. 

Popis ověřování

Žák se nestydí sdílet své názory na stereotypy, které dostal předložené. Může přidávat i další stereotypy, se kterými se setkává, mimo jiné na sociálních sítích. Žák je schopen argumentovat, s čím souhlasí či nesouhlasí a zdůvodňovat, proč tomu tak je. Žák věnuje pozornost ostatním a naslouchá jejich zkušenostem.

Metodický komentář

Cílem aktivity je podpora kritického myšlení a kulturní tolerance u žáků. Pro aktivitu je vhodné pracovat ve skupinách. Na úvod je vhodné podat žákům stručné teoretické vysvětlení o významu stereotypů a předsudků. Skupinová prezentace závěrů jednotlivých skupin před ostatními podporuje zájem dětí. Zhodnocení předsudků v kruhu třídy je mimo jiné příležitostí, jak u romských žáků odbourat ostych, povzbudit jejich kulturní sebeurčení a podpořit jejich sebeidentifikaci. 

• Identifikuje předsudky a stereotypy v komunikaci, v médiích.
• Vysvětlí na příkladech, jak mohou předsudky a stereotypy ovlivnit chování a rozhodování jedince a jaký dopad mohou mít na společnost.
• Reflektuje své vlastní postupy a chování v souvislosti s předsudky a stereotypy.

CO SE ŘÍKÁ O…?

Zadání pro žáka  

Pracujte ve skupině a napište konkrétní příklady stereotypů k jedné z kategorií níže. Můžete zapátrat i na sociálních sítích, internetu apod. 

• Stereotypy o mladých lidech 
• Stereotypy o genderu 
• Stereotypy o vzhledu 
• Stereotypy o různých skupinách lidí (jiné národnosti, menšiny, náboženství…) 

Poté si společně povídejte o své práci v rámci celé třídy, například: 

• Jakou kategorii jste vybrali? Proč? 
• Přišli jste na nějaký příklad pozitivního stereotypu? Může něco takového vůbec existovat? 
• Jakou roli podle vás hrají při vzniku a šíření stereotypů média? 
• Napadá vás ještě nějaká kategorie, která v původní nabídce chybí? 

Po společném úkolu pracuj sám. Nakresli semafor (viz příloha v části ODKAZY) a popřemýšlej o tom, jaké stereotypy tě ovlivňují. Uveď konkrétní příklady stereotypů podle instrukcí níže: 

• ČERVENÁ: Stereotypy, které máš a myslíš, že by bylo lepší, kdybys takovým stereotypům nepodléhal. 
• ORANŽOVÁ: Stereotypy, které máš, ale nezdá se ti, že by byly škodlivé. 
• ZELENÁ: Stereotypy, které máš, a dokonce bys řekl, že můžou někomu pomoci. 

Pokus se na základě svého semaforu vybrat jeden ze svých předsudků, stereotypů a formulovat pro sebe doporučení (rady, motivační citáty…), jak s ním pracovat (překonat ho, nenechávat se jím ovlivnit…). Doporučení sdílej se spolužáky.  

Popis ověřování  

Skupina (3–4 žáci) se zamýšlí nad vybranou kategorií stereotypů. K práci žáci používají i mobilní zařízení (vlastní, školní – podle zvyklostí ve výuce), aby pracovali s mediálním prostředím, v němž se často pohybují a je pro ně přirozeným zdrojem informací. 

Podle průběhu práce učitel po cca 7 minutách přeruší skupinovou práci a společně se žáky probírají, k čemu došli. Společná diskuse a prezentace názorů žáků na konkrétní stereotypy jsou důležité. 

Učitel zajišťuje dodržování pravidel komunikace a bezpečné prostředí. Motivuje žáky k vyjádření vlastního názoru, ale také k přemýšlení o různých úhlech pohledu (včetně toho mediálního), o předsudcích, stereotypech a vlastních zkušenostech z běžného života. Učitel směruje žáky k formulování obecných doporučení, jak hovořit s druhými o předsudcích a stereotypech a zároveň je tím nepodporovat. 

Následná práce se semaforem vede žáky k hlubšímu zamyšlení nad jejich postoji ke stereotypnímu chování a formulování osobních strategií, jak s nimi pracovat. Žáci semafory neprezentují, slouží k vlastní reflexi. Naopak předmětem společného povídání jsou na jejich základě formulované strategie, jak s předsudky pracovat. 

Rozpozná předsudky a stereotypy v komunikaci a jednání v běžném životě.