Vymezí hlavní typy krajiny a demonstruje rozdíly mezi nimi z hlediska přírody a lidské společnosti na úrovni lokální, regionální a globální.

• Odlišuje typy krajiny v okolí své obce (např. les, pole, louka).

Vyhledá v krajině v okolí školy odlišné typy krajiny a popíše, v čem se liší. Popíše, k čemu je člověk využívá. Vyhledá cestu k nim z místa školy. Fotografie daných míst umístí na jednoduchém plánu okolí obce tam, kde se nacházejí.

• Odlišuje typy krajiny v rámci České republiky.
• Popíše základní typy krajin podle zeměpisné polohy a uvádí konkrétní příklady na lokální, regionální a globální úrovni.
• Diskutuje, jaké důsledky má využití vybraných typů krajiny na život člověka. 

Rozliší modelová území znázorňující základní typy krajiny. Podle fotografie určí, zda jde o krajinu spíše na vysočině či v nížině, s vysokým či nízkým množstvím srážek, v teplejší či v chladnější oblasti apod. Popíše, jaká biota je pro ni typická a jak ji člověk vzhledem k těmto podmínkám využívá. Popíše, v čem člověk krajinu pozměnil.

Žáci pracují s obrázky krajiny z různých podnebných pásem. Cílem je zcitlivit je na to, jak se jednotlivá místa (i kolem nás) odlišují a jaké to má důsledky na život v nich. Začínají nejdříve krajinou vzdálenou, pak aplikují totéž uvažování na krajinu kolem obce a hledají rozdíly mezi místy v jejich okolí. I v jejich okolí jsou totiž místa, kde se více daří suchomilnými a světlomilným rostlinám, a jiná, kde se daří vlhkomilným a stínomilným rostlinám, což značí odlišné podmínky, na nichž se nacházejí, a způsobuje různé využití člověkem. Jde o materiál pro vyšší ročníky 1. stupně. Vhodně zvolené vzdělávací strategie popsané v ilustraci směřují k rozvoji klíčové kompetence k občanství a udržitelnosti a čtenářské a pisatelské gramotnosti.

• Zařadí krajinu na základě pozorování reálné krajiny, fotografie, filmu/videa do systému typu krajin a diskutuje možnou zeměpisnou polohu.
• Odvozuje a dokládá jednoduché zákonitosti a principy, které v libovolné krajině pozoruje.

Příběh krajiny: S použitím fotografie některého ze základních typů krajiny (poušť, polární pustina / v ČR Krkonoše, Polabí) žák vypráví její příběh, který se opírá o pozorovatelná fakta. Žák popíše, co v krajině vidí, určí a obhájí, kde se krajina může nacházet z hlediska nadmořské výšky i polohy v rámci světa/ČR, vyhledá, jaká zvířata a rostliny v krajině mohou žít, s oporou o pozorované popíše, jaké mohou být aktivity lidí, kteří v krajině žijí, co na krajinu mohlo mít vliv v minulosti (lze i s pomocí historického snímku či mapy) a jak by mohla krajina vypadat v budoucnu.

Žáci pomocí metody Concept cartoons hledají odpovědi na základní geografické otázky (Co to je? Kde to je? Jaké to je? Proč je to tam? Jak toto místo uzpůsobit vzájemnému užitku člověka a přírody?), tedy otázky, které pomáhají porozumět světu kolem nás, jeho principům a zákonitostem. Příklady ukazují na různost otázek, které lze klást, doporučuji propojit je s krajinou ve vlastním regionu. Vhodně zvolené vzdělávací strategie popsané v ilustraci směřují k rozvoji klíčových kompetencí.

Základně charakterizuje krajinu na základě pozorování reálné krajiny, fotografie, filmu/videa podle charakteristik jako je členitost, nadmořská výška, (mikro)klima, biota, lidské aktivity, své úvahy podpoří vhodnými mapami. Najde místo, na němž by se daná krajina mohla vyskytovat, a to na úrovni ČR, Evropy i světa, a zdůvodní svoji volbu (např. u fotografie písečné pouště či tropického deštného lesa popíše srážky a teploty, které jsou s danou oblastí spojeny, a typickou faunu i flóru, které jsou na tyto podmínky adaptovány. Pomocí atlasu, encyklopedie či aplikace atlas.mapy.cz vyhledá místa, odkud by fotografie mohla pocházet). Argumentuje základní principy, jak člověk specifičnost dané krajiny využíval a využívá, případně jak se využívání krajiny v čase mění.

Popíše hlavní typy krajiny a rozezná jejich rozdíly, polohu svého bydliště na mapě, začlenění své obce (města) do příslušného kraje.