porovnává na základě pozorování rozmanitost živé a neživé přírody ve svém okolí

Pro postupné kroky: 

• zaznamenává a popisuje své smyslové pozorování
• porovnává shody a rozdíly mezi pozorovanými přírodninami
• určuje pozorované přírodniny pomocí určovacích klíčů a atlasů
• vyvozuje vlastnosti typické pro daný organismus a neživou přírodninu

1. Žák pozoruje připravené jarní rostliny, zaznamená do pracovního listu jejich vlastnosti podle připraveného materiálu. 

2. S pomocí jednoduchého obrazového atlasu určí vybrané rody jarních okrasných bylin.

3. Žák s pomocí vhodných pojmů (názvů částí rostlin) popíše vybrané jarní okrasné byliny. 

4. Vyjmenuje znaky, kterými se pozorované rostliny od sebe liší (barva květů, množství květů na stonku, olistěný-neolistěný stonek, přítomnost či nepřítomnost cibule.)

5. Žák na základě popisu určí rod rostliny.

Žáci se rozdělí do skupin po 3-4 dětech. Společně se budou pohybovat po jednotlivých stanovištích. Na stanovištích vždy bude reálná rostlina, obrázek té stejné rostliny, její název a karta s číslem stanoviště. Vše si budou dle návodu v pracovním listu u jednotlivé rostliny zaznamenávat (zapíší si název rostliny, do kruhů zaznačí možné barvy rostliny a vždy vyberou jednu ze dvou nabízených variant týkající se listů, stonku a květu).

Do pracovního listu si vyplní doplňovačku názvů rostlin a vybarví rostliny skutečnosti. 

Pokračujeme hrou „Myslím si“: Žák si zvolí jednu z rostlin, spolužáci mu kladou otázky na vzhled rostliny, žák (s vizuální oporou) odpovídá ANO x NE. Cílem je poznat, kterou z rostlin si žák vybral. Dvě až tři kola hraje celá třída, potom žáci pokračují ve skupinkách.                  

Učitel požádá žáky, aby mu popsali, jaký vzhled mají vybrané jarní rostliny. Na závěr si vyjmenují znaky, kterými se pozorované rostliny od sebe liší (barva květů, množství květů na stonku, olistěný-neolistěný stonek, přítomnost či nepřítomnost cibule.)