Porovná na základě pozorování rozmanitost živé a neživé přírody ve svém okolí a realizuje zásah, kterým tuto rozmanitost podpoří.

• zkoumá vlastnosti organismů a neživých přírodnin pomocí smyslového vnímání
• chová se ohleduplně při kontaktu se živými organismy jak k nim samotným, tak k jejich životnímu prostředí

Zkoumání rostlin a vyvozování typických znaků částí těla rostlin na základě multismyslového vnímání. Aktivita probíhá na školní zahradě nebo ve venkovním prostředí, ideálně v podzimních měsících, kdy jsou na rostlinách také plody se semeny a kdy v zásadě nevadí, že je budou žáci trhat, protože postupně dochází k jejich odumírání vlivem chladu.

• zaznamenává a popisuje vjemy svého smyslového pozorování
• vyvozuje vlastnosti typické pro daný organismus 
• porovnává shody a rozdíly mezi pozorovanými přírodninami

Žáci porovnávají zajíce a králíka, zaměřují se na shodné a odlišné znaky.

• Určí daný organismus s pomocí určovacího klíče, atlasu nebo aplikace. 
• Vyvozuje vlastnosti společné pro danou skupinu organismů. 
• Reflektuje a hodnotí dopady jím realizovaného opatření podporujícího biodiverzitu v blízkém okolí školy či regionu.

Žáci se rozdělí do skupin po 3–4 dětech. Společně se budou pohybovat po jednotlivých stanovištích. Na stanovištích vždy bude reálná rostlina, obrázek té stejné rostliny, její název a karta s číslem stanoviště. Vše si budou podle návodu v pracovním listu u jednotlivé rostliny zaznamenávat (zapíšou si název rostliny, do kruhů zaznačí možné barvy rostliny a vždy vyberou jednu ze dvou nabízených variant týkající se listů, stonku a květu).

Do pracovního listu si vyplní doplňovačku názvů rostlin a vybarví rostliny podle skutečnosti. 

Pokračujeme hrou „Myslím si“: Žák si zvolí jednu z rostlin, spolužáci mu kladou otázky na vzhled rostliny, žák (s vizuální oporou) odpovídá ANO x NE. Cílem je poznat, kterou z rostlin si žák vybral. Dvě až tři kola hraje celá třída, potom žáci pokračují ve skupinkách.                  

Učitel požádá žáky, aby mu popsali, jaký vzhled mají vybrané jarní rostliny. Na závěr si vyjmenují znaky, kterými se pozorované rostliny od sebe liší (barva květů, množství květů na stonku, olistěný/neolistěný stonek, přítomnost či nepřítomnost cibule.)

Žáci pracovali s připravenými informačními zdroji o skupinách bezobratlých (vážky a šídla, pestřenky, motýli, můry, brouci, samotářské včely a čmeláci, kobylky a sarančata). Samostatně vyplňovali pracovní listy. Ve skupinách pozorovali prostředí a vyhodnocovali výskyt a vhodnost podmínek podle informací, které si ke své skupině do pracovního listu zaznamenali (přítomnost rostlin na březích nádrže – vážky, kvetoucí rostliny na školní zahradě – pestřenky, čmeláci, přítomnost suchých stonků pro úkryty samotářských včel atd.). Prováděli jednoduchá opatření – výsev lučních kvetoucích rostlin do trávníku, výroba hmyzího domku pro samotářské včely, plovoucích ostrůvků s vegetací pro vážky. Aktivita trvala 4 vyučovací hodiny (2 dvouhodinovky ve dvou týdnech). 

Na aktivity by mělo navazovat pozorování dopadu realizovaného zásahu, což je v některých případech možné ihned (výsadba mokřadních rostlin pro vážky, výsadba kvetoucích rostlin pro opylující hmyz, ponechání nesečené plochy při mozaikové seči pro kobylky), typicky však až v následující sezoně (osídlení hmyzího domku samotářskými včelami, výsev lučních rostlin apod.). 

Žáci pracují s fotografií a s texty a zařazují zástupce žijící v moři do skupin (taxonů).

Pozoruje na modelových příkladech propojenost živé a neživé přírody.