Zhodnotí vliv podmínek prostředí na životní funkce a projevy vybraných organismů na základě vlastního pokusu.

Žáci vytvářejí kartu svého domácího mazlíčka. Vytvořené karty učitel třídí podle klíče, který žákům nesdělí. Žáci mají za úkol tento klíč odhalit.

Žáci prostřednictvím pokusu pozorují proudění vody v rostlinách. Uvědomují si, že všechny rostliny potřebují pro svůj život vodu. Tu získávají pomocí kořenů z půdy a dále ji rozvádí po svém těle. 

Jak se mění jedno místo v přírodě během jednoho měsíce?

Tato lekce vede žáky k dlouhodobému pozorování a měření, která dávají příležitost objevit rychlé či pomalé změny v přírodě. Ideální čas je na jaře či na podzim, když jsou v přírodě změny největší, ale lze je provádět kdykoliv. Třída se rozdělí do skupin a každá skupina si vybere jedno místo v okolí školy (v domluveném území), které budou měsíc pozorovat. Na jednom vybraném místě budou žáci každý 3. den měřit co nejvíc záznamů. Ideálně – teplotu, vítr, světlo, vlhkost, známky života (změny a výskyt rostlin a živočichů). Vše zaznamenají do pracovního listu, nakreslí či vyfotí a pak společně shrnou po měsíčním ohlédnutí. Co se na místě změnilo? Potvrdily se naše odhady? Co nás překvapilo? Tato lekce zaměřená na dlouhodobé pozorování rozvíjí u žáků individuální i kolektivní zodpovědnost, přináší do výuky další rozměr spolupráce a sdílení poznatků žáky. Měření 

Ilustrace vychází z badatelské lekce „Posviťme si na rostliny“ (podrobný popis v příloze).

• V bezpečném prostředí diskutuje a tvoří otázky s pomocí čteného textu, ve kterém dojde k rozporuplné situaci.
• Na základě zkušeností a s pomocí informačních zdrojů zformuluje na problematiku svůj názor neboli hypotézu.
• S podporou učitele naplánuje a bezpečně provede pokus, kterým hypotézu ověří (ze dvojice rostlin umístí jednu na světlo a druhou například zavře do tmy ve skříni).
• Pečlivě zaznamená (lze i fotografovat) pozorované změny na rostlinách pěstovaných v různých podmínkách.
• V bezpečném prostředí potvrdí nebo vyvrátí platnost hypotézy, propojí své vědomosti s praktickým životem.
• Prezentuje svá zjištění ostatním.

Ponořme se do role vědců a odhalme záhady zdánlivě všedních věcí, co a jak moc ovlivňuje rychlost růstu pupenů či klíčků. Vytvoříme skupiny a každá z nich provede odhad, pozorování, pokus, měření i vyhodnocení pokusu. Žáci budou ve skupinách pracovat s větvičkami dřevin (na jaře, v zimě či na podzim, kdy nejsou v olistěném stavu) nebo celoročně můžeme použít hlízy brambor, u kterých pozorujeme klíčky. Vzorky žáci umístí na tři různá stanoviště a budou je 14 dní či déle sledovat. Během pozorování sledují teplotu i množství světla, měří velikosti pupenů cca každé 3 dny. Na závěr vše zpracují a vyhodnotí. Společně při sdílení výsledků hledají odpovědi na to, co je zásadní vliv pro pučení pupenů a rašení klíčků brambor. Dlouhodobé řešení jednoduchého výzkumného problému podporuje rozvoj spolupráce a týmové práce žáků.