Všímá si svého prožívání v běžných i náročných situacích, uplatňuje základní postupy předcházení stresu, jeho zmírňování a vyhledání pomoci.

• v modelových situacích poznává různost náročných situací a jejich možných vlivů na sebe
• rozvíjí všímavost k projevům svého prožívání (na úrovni těla, myšlení a emocí) 
• zkouší si poznat projevy stresu u sebe sama (na úrovni těla, myšlení a emocí) 
• na příkladech poznává činnosti a situace, které mu působí stres, a postupy, které mu mohou pomoci

„Můj den jako mapa pocitů“

Žák si uvědomuje různé náročné situace a jejich vliv na své prožívání. Rozvíjí všímavost ke svým pocitům, tělesným reakcím, myšlenkám a emocím. Jednoduše pojmenovává své pocity a popisuje situace, které je vyvolaly. Rozvíjí uvědomění souvislosti mezi konkrétními situacemi a svým prožíváním.

Zadání pro žáky:

• Představte si svůj běžný všední den. Na papír nakreslete jednoduchou časovou osu (např. ráno, dopoledne, po obědě, večer).
• U každé části dne zaznamenejte barevně či obrázkově, jaké pocity jste zažívali (např. slunce – radost, mrak – smutek, bouřka – stres).

Společná diskuse o tom, jak se naše pocity během dne mění, a zkoušíme popsat, co je mohlo způsobit (např. „Cítil jsem se napjatě, protože jsem si nebyl jistý kolik je hodin.“)

Zpětná vazba, jak mohou vznikat náročně situace, jak je prožíváme, jak se nám daří popsat své prožívání. 

• poznává projevy emocí dle jejich intenzity
• všímá si svého prožívání a jeho změn
• popíše nejčastější projevy stresu (na úrovni těla, myšlení a emocí) 
• popíše nejčastější situace, které u něj mohou vyvolávat stres ve škole, doma a v zájmových aktivitách
• poznává a zkouší využívat různé techniky regulace stresu (senzomotorické - využívající pohyb a smysly; vztahové - sdílení, získání emocionální podpory druhého, kognitivní - pozitivní vnitřní dialog a regulace myšlením)
• poznává zdroje pomoci v různých náročných situacích a zkouší v modelové situaci různé způsoby požádání o pomoc

“Objevování stresových signálů”

Žáci popisují nejčastější projevy stresu (na úrovni těla, myšlení a emocí). 

Zadání pro žáky

Každý si na čistý papír načrtne postavičku tak, aby měla hodně prostoru okolo hlavy a dalo se psát jak do postavy, tak do jejího okolí. 

Úkolem je představit si nějakou běžnou stresující situaci a vyplnit projevy stresu, které na sobě znám (na úrovni těla - psané dovnitř postavy; na úrovni myšlení - zaznamenané okolo hlavy; a na úrovni emocí - psané okolo těla). Žáci mohou zadání přizpůsobit své kreativitě, některé projevy např. nakreslit.

Příklad zpracování:

tělo - bušení srdce, pocení, třes rukou

myšlení - chaotické myšlenky, negativní myšlenky, “tunelové vidění”

emoce - strach, nervozita, vztek

Sdílení zkušenosti, v jakých podobách se stres může projevit, jak se podařílo tyto podoby objevovat a pojmenovat. 

• Na příkladech ze školního i mimoškolního prostředí ilustruje různé projevy a intenzitu základních emocí.
• Popíše různé projevy svého prožívání a jeho změn (na úrovni těla, myšlení a emocí).
• Popíše projevy stresu u sebe a u druhých osob.
• Diskutuje o pro něj potenciálně stresujících situacích ve škole i mimo školu.
• Využívá vybrané základní techniky uvědomění vlastního prožívání, včetně regulace stresu, například pohybové aktivity, dechová cvičení, svalové uvolnění, využívání seberegulačních pomůcek, sdílení, vnitřní dialog.
• V modelové situaci navrhne vhodné strategie pro předcházení stresu, řešení náročných situací.
• Navrhne vhodné zdroje pomoci ve vybraných životních situacích (rozlišuje situace, kdy lze o pomoc požádat vrstevníka a kdy je třeba o pomoc požádat dospělou osobu) a v modelové situaci si vyzkouší požádání o pomoc.

Modelové scénáře: 

"Zamračený obličej"

Žáci si prohlédnou například obrázek zamračeného dítěte (varianta je i předvedení výrazu tváře zamračeného člověka). Zadáním je pojmenovat, co nejvíce možností, proč může mít postava špatnou náladu, a co nejvíce způsobů, jak jí náladu zlepšit. Jaká může být intenzita emoce, jaká různá může být.

Žáci diskutují, co je pro ně osobně špatná nálada, zda jí nějak čelí, a pokud ano, jak. Mohou shrnout, co lidem může pomoci zlepšit náladu.

Další rozšíření: 

Žáci vyhodnotí míru závažnosti problému (zda je schopen jej řešit sám/s pomocí vrstevníka/s pomocí dospělého) a ve skupině předvedou postup, jak požádat o pomoc. 

Žáci v rámci skupinové práce vytvoří komiks pro mladší žáky popisující postup vhodného řešení náročné situace včetně vhodného postupu požádání o pomoc.

Ve cvičných aktivitách spojených s reflexí se žáci učí konkrétním technikám obrany proti zátěži (např. poznávání napětí ve vlastním těle, dechová cvičení, vizualizační techniky, svalové uvolňování a používání pozitivního vnitřního dialogu). Žák aplikuje vybranou techniku na konkrétní situaci ve škole, zapíše si své zkušenosti a sdílí svá zjištění.

Zdroje: 

Jeřábková, K. Učíme se být v pohodě samo se sebou. Tematický okruh OSV - rozvoj schopností poznávání. Praha: Projekt Odyssea, 2007.

Jeřábková, K. Učíme se uvolnit a obnovit své síly. Tematický okruh OSV – psychohygiena. Praha: Projekt Odyssea, 2007.

Metodiky RRRR - Society for all - metodika pro 4. a 5. ročník a metodika pro 2. až 3. ročník

Švec, J. Umíme vyhledat i poskytnout pomoc při osobních problémech. Tematický okruh OSV – psychohygiena. Praha: Projekt Odyssea, 2007.

Valenta, J. Učit se být. 2. vyd. Praha – Kladno : STROM – AISIS 2003

Všímá si svého prožívání v běžných i náročných situacích, v modelových situacích přiměřeně uplatňuje základní postupy předcházení stresu a vyhledání pomoci.