Reflektuje své vzdělávací potřeby a využívá efektivní strategie učení.

• poznává své potřeby při učení
• zkouší si různé způsoby učení s různými vzdělávacími obsahy 
• v modelových situacích získává zkušenost s překonáváním překážek při učení, vyžádání si pomoci při učení
• rozvíjí učení samostatně, ve skupině, s pomocí učitele aj. 

“Vedení si deníku k učení” 

Například po dobu jednoho týdne si žáci mohou vést deník a reflektovat stručně

• Co se naučili
• Jaký přístup použili
• Co bylo obtížné, co pomáhalo překonat překážky

Sdílení vybraných zjištění ve skupině, vzájemné inspirace a prezentace osvědčených postupů. 

“Společné a samostatné učení”

Modelová situace společného samostatného učení ve dvojici, v menší skupině. Zároveň učení se samostatně. Vyzkoušení si učení druhého, jak se při tom sám učím? Mapování rozdílů a reflexe přínosů a výzev spojených se skupinovým nebo individuálním učení.

• vnímá své potřeby při učení a diskutuje o možných způsobech jejich naplnění 
• zkouší si různé cesty k dosažení vzdělávacích cílů a sdílet své zkušenosti, inspiruje se od ostatních
• na příkladech různých vzdělávacích obsahů a činností, které jsou pro něj náročné, zkouší různé vhodné techniky učení 
• v modelových situacích získává zkušenost s možnými způsoby překonávání překážek při učení a reflektuje přínosy
• zkouší reflektovat zkušenosti s učením v různých formách (například samostatné a ve skupině)

“Kreativní přístupy k učení”

Tvorba vlastní struktury, souhrnu, schématu, myšlenkových map, přepis vlastními slovy. Možnost práce s velkým formátem papíru, “kartičkami” (digitálními aplikacemi), využitím barev, symbolů, rozložení v prostoru. 

Reflexe hledání vlastního kreativního přístupu a pomůcek. Společná reflexe jaké přístupy se hodí k jakému obsahu a cíli učení. Jaké přístupy pomáhají pro jaký typ dovedností.     

Získávání zkušeností s různými přístupy k učení (volně dle modelů stylů) 

Diskuse nad různými modely, jejich variantami a individuálními potřebami a přístupy.

• Vizuální přístup - myšlenky a souvislosti vizualizovat (mapy, ilustrace, aj.), malování si při učení. 
• Auditivní přístup - poslouchání informací, čtení nahlas, příběhy, dialog. 
• Hmatově-pohybový přístup - praktické učení, názorné pomůcky a modely, učení se řešením problémů praktickým způsobem, s pohybem. 
• Slovně-pojmový přístup - čtení a psaní textů, jejich přeformulování, logické souvislosti s tím, co už vím.

Vyzkoušení si a sdílení zkušeností s jednotlivými přístupy k učení a jejich kombinacemi. Reflexe jaký přístup je vhodný pro jaké učební situace, obsahy. 

• Pojmenuje své potřeby při učení (spojené s různými typy vzdělávacích obsahů, prostředím pro učení, denním režimem, sociálními podpůrnými vztahy aj.) a vhodné způsoby jejich naplnění. 
• Prezentuje různé vhodné cesty k dosažení vzdělávacích cílů.
• Reflektuje své zkušenosti s procesem učení.
• Na příkladech různých vzdělávacích obsahů a činností, které jsou pro něj náročné, využije různé strategie a techniky učení a vyhodnotí jejich účinnost.
• V modelových situacích využívá různé postupy k překonávání překážek při učení.
• V modelových situacích zahrnujících různé typy vzdělávacích cílů a obsahů navrhne vhodné strategie a techniky učení, svou volbu zdůvodní.

“Co mi pomáhá při učení”

Aktivita zaměřená na identifikaci individuálních potřeb při učení, jejich proměn dle situací a obsahu učení. 

Žák přesunem na pomyslné ose vyjadřuje míru souhlasu s výroky týkajícími se různorodých potřeb a preferencí při učení (modalita informací, potřeba pohybu, specifika prostředí - potřeba ticha/zvukové kulisy, organizace pracovního místa, osvětlení, denní doba aj., potřeba sociální podpory - učení sám, ve dvojici, ve skupině aj.)

V modelových scénářích popisujících různé situace, vzdělávací obsahy a vzdělávací cíle žák vybere vhodné strategie a techniky učení a svou volbu zdůvodní.

Návaznost: Nácvikové situace využívání různých postupů v učení, ve kterých sleduje a posuzuje míru koncentrace na učení a efektivitu učení.

Uvede příklady svých potřeb a překážek při učení.