Popíše zážitek z výtvarného a audiovizuálního díla a zhodnotí, v čem spatřuje jejich význam.

• vysvětlí rozdíly mezi různými prostředími, ve kterých dílo vnímá nebo událost probíhá (galerie, kino, veřejný prostor, škola)
• jednoduše sdělí, čemu dává přednost a proč (promítání filmu ve škole-v kině; pozorování fotografií obrazů ve škole-návštěva galerie)
• Verbalizuje svůj prožitek z výtvarného a filmového díla, posoudí jeho intenzitu

Vnímání uměleckého díla v různých prostředích

Tato aktivita má za cíl podporovat žáky v reflektování rozdílů mezi prostředím, ve kterých vnímají umělecká díla, a v uvědomění si důležitosti autentického prostředí pro prezentaci uměleckého díla. Žáci budou porovnat, jak vnímaly umělecká díla (stavby, sochy ve veřejném prostoru) zachycená na fotografiích, ve srovnání se setkáním s těmito díly ve veřejném prostoru.

Popis činnosti žáků:

žáci si prohlíží umělecká díla na fotografiích (budovy, sochy, domovní znamení, fasády, fresky)

zaměřují na pozorování různých detailů a prvků na fotografiích (materiál, barvy, tvary) a jejich vztahy (kontrasty, vzdálenosti, velikost), učitel žáky vede k poznání, že některé vlastnosti uměleckých děl z pouhé reprodukce nedokáží identifikovat

žáci o dílech na fotografiích diskutují, snaží se vyjádřit, jakým způsobem vnímají tato díla, jaký mají dojem z pozorování, co je zaujalo, jaké pocity v nich díla vyvolávají

třída se následně vydá na krátkou procházku po okolí, cestou bude jejich úkolem identifikovat díla, která byla zachycena na fotografiích

po příchodu na místo, kde se nachází umělecké dílo v reálné velikosti a autentickém prostředí, žáci dílo znovu pozorují, zaměřují na samotné dílo, ale i jeho interakce s prostředím

po návratu do třídy žáci diskutují o rozdílech mezi vnímáním umění na fotografii a ve skutečnosti. Co bylo na fotografiích jinak než v reálném prostředí? Jaký byl dojem z velikosti sochy nebo budovy? Jaké další faktory ovlivňují jejich vnímání (část dne, okolní zvuky, lidé, atmosféra, počasí – světlo, jaké detaily se na fotografii nedaly rozpoznat a ve skutečnosti je překvapily)?

Způsob ověřování:

Během diskuse o rozdílech mezi prostředím (ve škole vs. venku) učitel sleduje, zda žáci dokážou na základě vlastních zkušeností a pozorování zdůvodnit své preference ohledně vnímání umění v různých kontextech. Když žáci vyjadřují své pocity a názory, sleduje, nejen jaké pocity vyjadřují, ale zda dokáží analyzovat příčiny svých reakcí a umí je propojit s konkrétními faktory, které ovlivnily jejich prožitek.

• žák pozorně a soustředěně sleduje výtvarné či audiovizuální dílo
• prohlubuje svou zkušenost s vnímáním díla v autentickém prostředí (galerie, muzeum, kino, veřejný prostor)
• odhaduje tvůrčí záměr vybraného díla
• zapojuje se do diskuze o uměleckém díle s respektem názoru druhého

Prožitek z krátkého filmu

Anotace:

Žák slovně nebo písemně vyjádří svůj prožitek ze sledování krátkého filmu nebo filmové ukázky a popíše, v čem spatřuje tvůrčí záměr díla a jaké prostředky vyjádření si k tomu autor zvolil. Na základě svých znalostí a zkušeností zhodnotí, jaký má dílo přínos pro něj osobně a pro ostatní.

Popis činnosti žáků:

• se žáky vybereme film nebo ukázku, se kterou chceme pracovat, a uspořádáme projekci

• během filmu si žáci dělají poznámky o klíčových momentech filmu, charakterech postav, dialozích, použité hudbě i vizuálním ztvárnění filmu

• po promítání se žáci pokusí pojmenovat pocity a dojmy, které v nich film vyvolal

• následně si film společně rozebereme – jak je film vyprávěn, jak se pracuje s obrazem, zvukem, střihovou skladbou, jakou roli plní jednotlivé postavy

• zaměřit se můžeme i na prostředí filmu a historický kontext doby, ve které se odehrává

• na závěr pojmenujeme poselství a záměr filmu

Způsob ověřování:

Projekci filmu by mělo předcházet předběžné seznámení s filmem – kdo jsou hlavní tvůrci, o jaký jde žánr, jaká jsou naše divácká očekávání. Rozbor filmu je moderován učitelem, zadávanými úkoly a otázkami zaměřujeme pozornost žáků na jednotlivé složky filmu. Necháváme dost času promyslet odpovědi, případně je probrat ve skupině. Vše činíme s vědomím, že umělecká díla jsou otevřená různým interpretacím, pokud si je jsme schopní argumentačně obhájit.

• Verbalizuje svůj osobní prožitek z uměleckého díla (pocity a tušení, formativnost, míra nových zkušeností).
• Popíše, v čem spatřuje tvůrčí záměr díla a jaké prostředky vyjádření si autor k tomuto záměru zvolil.
• Na základě svých znalostí a zkušeností zhodnotí, jaký má dílo přínos pro něj osobně a pro ostatní (společenský přesah, nová estetická zkušenost apod.).

Analýza výtvarného díla

Zpracováno volně podle Ilustrativní úlohy z Metodických komentářů a úloh ke Standardům pro základní vzdělávání, Markéta Pastorová (ed.), NÚV 2016

Zadání pro žáky:

• Pozorně si prohlédni několik reprodukcí výtvarných uměleckých děl. U každého uměleckého díla urči obrazové prvky (geometrické, organické, oblé, ostré, apod.; linie, barevné plochy, světla, stíny) a jejich vztahy (velikosti, blízkost, vzdálenost, kontrasty, rytmus, hierarchie důležitosti), které jsou podle tvého mínění pro dané dílo nejcharakterističtější.
• Vyber si jedno dílo a zkus pro něj najít co nejvíce charakteristických obrazových prvků.
• Vyber si ze svého portfolia vlastní výtvarnou práci, která se některým z charakteristických obrazových prvků podobá předchozímu dílu.
• Vyber si ze svého blízkého okolí vizualitu (např. plakát, reklamní banner, logo), která rovněž obsahuje podobný obrazový prvek, jako předchozí díla.

Popis ověřování pro učitele:

Vyučující sleduje, které obrazové prvky žák popisuje jako první a ke kterým se dostává až později. Kromě počtu těchto prvků sleduje také způsob, jak s nimi žák pracuje – jestli je užívá správným způsobem, zda je užívá jednotně napříč různý uměleckými díly a zda dokáže chybějící pojmy nahradit přiléhavým popisem nebo analogií.

Adaptace

Anotace:

Žáci se dnes často seznamují s některými literárními díly prostřednictvím jejich filmových adaptací. Adaptovat ale můžeme samozřejmě i filmy a videa do podoby literárního textu. Žáci si na takové praxi vyzkouší, v jakých projevech se tato dvě média liší – výrazná vizualita filmu proti popisnosti literárního textu, vhled do nitra literárních postav proti převážně vnějškovému ztvárnění ve filmu atd.

Popis činnosti pro žáky:

• žáci zhlédnou krátký film, maximálně pětiminutový, který tvoří uzavřený dramatický děj
• po projekci sepíšou krátkou povídku (v rozsahu jedné strany), ve které děj filmu převypráví, zaměří se na popis prostředí, postaví a vnitřní prožívání, které film spíše sleduje
• žáci si navzájem přečtou své texty a pojmenují, rozdíly v interpretacích
• diskuze o tom, jaké aspekty filmu bylo těžké převést do podoby povídky a co naopak literární forma mohla sdílet lépe než film.

Způsob ověřování:

Učitel vede při vyhodnocování výsledků práce žáky k uvědomění si odlišnosti výrazových prostředků, se kterými dvě odlišná média/umění pracují. Lišit se ale může v detailech i prozaické ztvárnění příběhu u různých žáků. Adaptace je totiž také svého druhu tvůrčí proces a je na každém autorovi, které prvky zvýrazní, potlačí nebo třeba úplně vypustí.