Komunikuje o uměleckých dílech minulosti a současnosti i o běžné vizuální a audiovizuální produkci s použitím oborových pojmů.

• rozlišuje mezi vybranými druhy děl výtvarné a filmové povahy - malba, kresba, grafika, socha, umění ve veřejném prostoru, architektura, hraný, dokumentární, animovaný a experimentální film (nenarativní pohyblivý obraz), příklady užitého umění vizuální a audiovizuální reklama
• v komunikaci o díle využívá vybrané oborové pojmy (linie, tvar, barva, odstín, kontrast, kresba, malba, tempera, pastel, koláž, socha, sousoší, zátiší, portrét, krajina; celovečerní a krátký film, filmová postava, děj, příběh, animace, loutka, pohádka)

Porovnání filmových titulků

Titulky jsou důležitou součástí filmu. Dozvídáme se z nich mimo jiné, kdo film vyrobil. Také nám ale mohou říct něco o povaze samotného díla. Při jejich analýze se žáci setkávají s širokou škálou oborových pojmů, zejména názvy profesí, se kterými mohou dále pracovat.

Popis činnosti žáků:

• žáci zhlédnou závěrečné titulky několika různých audiovizuálních děl např. hraný hollywoodský film, celovečerní animovaný film, dokumentární film, experimentální a krátký studentský film

• při srovnávání zaměří především na délku titulků, počet zastoupených filmových pozic a jmen tvůrců, kteří se na filmu podíleli

• na internetu si dohledají, co je náplní práce u pozic, které neznají

• v rámci závěrečné reflexe hodnotí kolik pro ně neznámých filmových profesí objevili, zda je překvapila náplň práce některé profese, porovnávají velikost realizačního týmu u různých audiovizuálních děl.

Způsob ověřování:

Titulky nám o filmu mohou napovědět mnohé, pokud se na ně dostatečně zaměříme. Film je kolektivní dílo s výrazně hierarchizovanou pracovní strukturou. Učitel sleduje, zda žáci tyto skutečnosti objevili a zda chápou význam a pracovní náplň jednotlivých profesí, které se na realizaci filmu podílely. Učitel vede žáky, aby v rámci diskuze používali vhodné oborové pojmy.

• rozpoznává na uměleckých dílech současnosti i minulosti důležité prvky a jejich vztahy a poznává v čem se u různých děl podobají nebo naopak odlišují
• k vybraným dílům hledá souvislosti s významnými společenskými změnami a historickými událostmi
• porovnává výtvarná, architektonická, filmová a jiná audiovizuální díla z různých historických epoch se současnými uměleckými díly
• prostřednictvím návštěvy galerie, muzea, kina nebo online sbírek objevuje díla a inspirační zdroje, kterými se chce dále zabývat a které se mohou stát inspirací pro jeho tvorbu
• mezi díly nachází vztahy (formální podobnost, tvůrci, epochy, témata, historické události apod.)

Co mají umělecká díla společné

Žáci si prostřednictvím společného sledování audiovizuálních děj uvědomí, že na uměleckých dílech můžeme nacházet společné znaky. Umí je určit a pojmenovat.

Popis činnosti žáků:

• učitel žákům přehraje několik krátkých videí
• žáci se rozdělí do skupin, každá ze skupin se bude věnovat jednomu videu
• za pomoci základních oborových pojmů (barva, světlo, stín, záběr, střih, hudba, zvuk) popíšou, co ve videu viděli
• následně svá zjištění odprezentují ostatním skupinám
• všímáme si shod, které mezi videi nacházíme

Způsob ověřování:

Učitel vede žáky k tomu, aby při popisu videí používali vhodné oborové pojmy, není to ale vždy nezbytností. Primární je rozpoznání podobných znaků. Ke zlepšování užití oborové terminologie a jejímu upevňování může docházet i ve vzájemné komunikaci mezi žáky.

• Popíše výtvarné dílo z hlediska jeho obsahu a formálních znaků (médium, námět, žánr, použitá technika, kompozice, místo a způsob instalace).
• Popíše filmové dílo z hlediska jeho obsahu a formálních znaků (obraz, zvuk, střih, speciální efekty).
• Vysvětlí, v čem spatřuje rozdíl mezi uměleckým dílem a běžnou vizuální produkcí.

Žák si ve svém portfoliu vytváří stránky s fotografiemi uměleckých děl, které ho oslovily. K jednotlivým záznamům přidává své poznámky a zdůvodnění, proč je daný prvek či dílo pro něj inspirativní. Portfolium může být buď tištěné nebo digitální, s možností přidání odkazů na on-line sbírky nebo další zdroje. Na každé stránce může být kombinace fotografií, vlastních kreseb či poznámek. Takto vytvořené portfolio reflektuje šíři a různorodost inspirací, které žák získal při průzkumu výtvarného umění.

Zadání pro žáky:

• Na své každodenní cestě do školy si všímejte projevů výtvarného umění, užitého umění a architektury v okolí. Zastavte se, zkoumejte, a nechte se inspirovat. Může to být také graffiti na zdi, moderní architektura budov, nebo dokonce design laviček ve veřejném parku.
• Zaznamenejte tyto projevy prostřednictvím fotografií, kreseb, maleb nebo videí.
• Z vybraných prvků výtvarného umění a architektury si vytvořte digitální nebo fyzické záznamy.
• Při dokumentaci se zaměřte na zachycení atmosféry, detailů a všeho, co vás oslovilo. Buďte tvořiví ve způsobu, jakým zachytíte tyto projevy.
• Na základě vašich zdokumentovaných prvků vytvořte fyzické nebo digitální portfolio. Sami si určete kritéria třídění, ať už podle stylu, barev, nebo tematických prvků. Portfolio může obsahovat fotografie, vaše vlastní kresby, malby, nebo krátká videa zachycující vaše dojmy.
• Ke každému záznamu v portfoliu přidejte své osobní poznámky a zdůvodnění. Proč vás daný prvek oslovil? Jak ovlivnil vaši myšlenku na výtvarné vyjádření? Do jakého uměleckého období nebo stylu byste jej zařadili? Jak se liší zážitek při setkání s originálem a reprodukcí, například fotografií daného projevu výtvarného vyjádření (pocity, výhody, nevýhody).
• Na závěr představte vaše portfolio před spolužáky. Sdílejte své zážitky, inspirace a výtvarné způsoby zpracování portfolia, které jste využili. Můžete také reflektovat, jak se změnil váš pohled na okolní prostředí a výtvarné umění během tvorby portfolia.

Popis ověřování pro učitele:

• hodnotí se výběr a způsob dokumentace různorodých projevů výtvarného umění a architektury
• ocenění schopni zachytit klíčové prvky a atmosféru
• hodnocení, zda portfolio reflektuje různorodost inspirací a jestli žáci efektivně použili jimi zvolená kritéria třídění
• zhodnocení zdůvodnění výběru, včetně zařazení do uměleckých období nebo stylů
• ocenění prezentace z hlediska obsahu, originality a schopnosti žáků sdílet své zkušenosti a pocity při setkání s originálem a posléze jeho reprodukcí

Zadání nabízí kreativní přístup pro rozvoj žákovy schopnosti třídit jednotlivá umělecká díla prostřednictvím výběru klíčového díla Guernica od P. Picassa. Převedení do vektorové grafiky nebo jeho vytištění a rozdělení na fragmenty poskytuje žákům možnost interaktivně pracovat s uměleckými prvky. Zadání podporuje kritickou analýzu, neboť žáci musí zdůvodnit výběr fragmentů a reflektovat na jejich důležitost pro celkový výraz díla. Digitální manipulace v Inkscape nebo s rozstříhanými fragmenty představuje prostor pro vlastní tvorbu, kde mohou žáci zkoumat vztahy mezi fragmenty a vytvářet nový digitální nebo tištěný obraz podle svého vnímání. Důraz je kladen na schopnost vyjádřit osobní postoj k výslednému dílu, porovnat ho s originálem a na základě této činnosti také analyzovat použité prostředky a určí, k jakému slohovému období nebo směru dílo patří.

Zadání pro žáky:

Vaším úkolem je pracovat s digitálním obrazem na základě výběru klíčového uměleckého díla – obrazu Guernica (1937) od P. Picassa. Dílo bylo převedeno do vektorové grafiky v programu Inkscape a rozděleno do jednotlivých vektorových fragmentů. Můžete s nimi volně manipulovat a tvořit tak vlastní digitální obraz. (Odkaz na metodiku pro práci s digitálně převedeným dílem lze nalézt v odkazu). Stejně tak je možné pracovat s vytištěnou reprodukcí uvedeného obrazu, kterou žáci rozstříhají na jadnotlivé frangmenty.

• Výběr a zdůvodnění: Vyberte si alespoň tři vektorové fragmenty nebo rozstříhejte z vytištěné reprodukce obrazu Guernica. Zdůvodněte, proč jste si právě tyto části vybrali a jak vám připadají důležité pro celkový výraz díla. Popište jejich tvar, barvu a celkový význam, který podle vás v díle mají.
• Manipulace: Pracujte s vybranými fragmenty, posouvejte je, otáčejte, zkoumejte jejich vzájemné vztahy. Z jednotlivých fragmentů vytvořte nový obraz, který bude reflektovat váš vlastní pohled na dílo.
• Analýza a vyjádření postoje:Analyzujte vytvořený digitální nebo tištěný obraz. Jak se změnily výrazy jednotlivých částí díla ve vaší reinterpretaci? Vyjádřete svůj osobní postoj k výslednému digitálnímu nebo tištěnému obrazu a srovnejte ho s původním dílem. Diskutujte o kontextu doby se spolužáky a vyučujícím.
• Digitální gramotnost: Popište, jakým způsobem jste využívali digitální technologie při tvorbě. Uveďte specifické nástroje, které vám pomohly při manipulaci s vektory.

Popis ověřování pro učitele:

Hodnocení bude zohledňovat následující kritéria:

• Výběr a zdůvodnění: oceňuje se originalita výběru fragmentů a schopnost žáka zdůvodnit, proč právě tyto části považuje za klíčové. Hodnotí se, nakolik je výběr relevantní v kontextu původního díla a také schopnost žáka na základě použitých prostředků zařadit dílo do uměleckého směru.
• Manipulace: hodnotí se kreativní přístup žáka s fragmenty. Učitel sleduje, jakým způsobem žák zkoumá a využívá digitální nástroje k tvorbě nového obrazu.
• Analýza a vyjádření postoje: oceňuje se schopnost žáka analyzovat vytvořený digitální nebo tištěný obraz a vyjádřit svůj osobní postoj k výslednému dílu. Hodnotí se hloubka interpretace a originalita přístupu.
• Digitální gramotnost v případě využití digitálně převedeného obrazu: hodnotí se schopnost žáka využívat digitální technologie při tvorbě. Učitel sleduje, jaké specifické nástroje žák použil a jak mu tato práce pomohla rozvíjet digitální dovednosti.

Návštěva kina včetně následné diskuze

Společná návštěva kulturní instituce je cenným zážitkem, který žákům ukazuje význam vnímání díla v jeho autentickém prostředí, zároveň si uvědomují hodnotu sdílení prožitku s ostatními. Z návštěvy kina si žáci neodnáší jen pocit zábavy. Nad filmy následně přemýšlí a své zážitky formulují a srovnávají s ostatními. Dozvídají se tak více o samotném filmu, o sobě samých i o druhých lidech.

• Třída se připraví na návštěvu kina. Žáci ve spolupráci s pedagogem vyberou z nabídky blízkých kin film či filmové pásmo, které je zaujalo. Mají-li možnost, mohou si nechat připravit i pásmo na míru. 
• po projekci (krátkého) (uměleckého) filmu vede pedagog s žáky řízenou diskuzi, ve kterém společně film analyzují. 
  • Označí žánr filmu, vysvětlí si, jak daleko vůči herci ve vybraných záběrech stála kamera a proč (celek, detail). 
  • Odhadují, kdo rozhodoval o tom, kde bude kamera stát (režisér s kameramanem). 
  • Zamyslí se nad významem střihu v konkrétní části filmu (uvědomění si, že nevidíme vše, jen výseky, kamera někdy pozoruje postavu /věc, krajinu aj./ pohledem druhého, jindy nezúčastněně apod. - střih tyto situace kombinuje, spojuje; střih vytváří rytmus, napětí). 
  • Společný poslech pouze části zvukové stopy filmu - diskuze o funkci hudby v díle (atmosféra, vliv na pocity diváka). Pozn: v odůvodněném případě lze tuto část realizovat před projekcí celého filmu - práce s tušením žáků, co slyší a o čem by film mohl být
  • V případě, že je to pro film relevantní - diskuze o speciálních efektech (scénické, kamerové triky, triky v postprodukci, kombinace hrané akce a animace apod.)

Způsob ověřování:

Učitel provádí žáky celým procesem, od výběru titulu pro projekci až po rozbor filmu a jeho případné zhodnocení v recenzi. Důležité je dělat reflexi vždy po jednotlivých etapách práce – po výběru titulu filmu, po zhlédnutí filmu, a to formou rozborové diskuse, i po možné práci na recenzi. Učitel hodnotí zapojení žáků do diskuze a rozboru filmového díla, vede žáky, aby v průběhu diskuze využívali vhodnou oborovou terminologii.

Vyjádří se k výtvarnému nebo audiovizuálnímu dílu, čím ho zaujalo, co mu přineslo.