Reagovat přiměřeně na potřeby druhých osob ve školním prostředí.
Komentář:
VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE:
Učitel využívá obrázky obličejů, vlastní mimiku, postavení těla, krátká videa nebo situace ze školního prostředí a ptá se žáků, jak se cítí nebo co potřebují osoby na obrázcích či ve videích.
Ukazuje a popisuje různé reakce na potřeby druhých (např. když někdo spadne, můžeme mu pomoct vstát, nebo když někdo nedosáhne na knihu v poličce, pomůžeme mu ji podat).
Nacvičuje se žáky různé situace, ve kterých se učí reagovat na potřeby druhých (např.: „Co uděláš, když spolužákovi něco upadne a je to blízko u tebe?“, „Jak pomůžeš, když vidíš, že někdo nemá tužku a ty máš víc tužek?“).
Čte, vypráví nebo ukazuje příběhy o situacích, kdy někdo potřebuje pomoc a ptá se žáků, co se v takové situaci dá dělat.
Učitel vede žáky k respektování projevů spolužáků (např. v odlišnostech chování, jako je křik, broukání nebo intenzivní pohyb).
NÁMĚTOVNÍK PROJEVŮ ŽÁKA:
- Žák nabízí pomoc druhým (např. pomůže spolužákovi, který něco upustil, který hledá pomůcku nebo má jiný problém ve školním prostředí).
- Když vidí, že je někdo smutný, snaží se ho uklidnit a projeví podle svých možností lítost. Naopak když má někdo radost, raduje se s ním.
- Chápe, že někdo potřebuje pomoc, ale nevnucuje se, pokud druhý o pomoc nestojí.
- Dělí se o materiály, pomůcky nebo hračky ve třídě. Když chce použít něco, co mu nepatří, požádá o zapůjčení.
- Pokud si všimne, že někdo potřebuje pomoc, snaží se mu pomoct nebo upozorní učitele či asistenta, že daná osoba pomoc potřebuje.