Tolerovat odlišnosti druhých osob ve školním prostředí.
Komentář:
VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE:
Učitel čte nebo vypráví příběhy o hrdinech s různými schopnostmi, zvyklostmi nebo chováním a ukazuje žákům, že každý může být jiný.
Opakovaně se žáky hovoří o tom, v čem jsou si podobní a v čem se liší (např. „Každý máme jinou barvu očí, máme rádi různá jídla“). Společně se žáky hledá, v čem jsou si podobní, co všichni umí, v čem se liší a v čem je každý jedinečný. Porovnávají se a ukazují si, že je přirozené mít jak společné, tak odlišné vlastnosti.
Začleňuje do výuky skupinové aktivity, kdy každý žák má jinou roli a vysvětluje, proč je důležité, aby každý dělal něco jiného. Po aktivitě si žáci vzájemně sdělují, co kdo dělal a proč. Učí je také trpělivosti a vzájemnému čekání na sebe.
Když někdo udělá něco nezvyklého nebo se mu něco nepodaří, učitel se žáky diskutuje, jak na takové situace reagovat, a společně trénují fráze jako: „To se stává.“ nebo „To nevadí.“.
NÁMĚTOVNÍK PROJEVŮ ŽÁKA:
- Žák ochotně komunikuje i s těmi, kteří se od něj liší.
- Počká, když spolužák potřebuje více času na odpověď nebo dokončení úkolu, a nevysmívá se mu za to.
- Bez výhrad se zapojuje do aktivit se spolužáky, kteří se od něj liší (např. jinak komunikují, používají jiné pomůcky).
- Komunikuje přátelsky se svým okolím a komentuje, že lidi dělají některé činnosti různými způsoby.
- Zapojí se do aktivit, kde jsou různorodí spolužáci, aniž by je odmítal kvůli jejich odlišnostem.