v komunikaci a při práci s textem využívá znalosti o útvarech českého jazyka s ohledem na komunikační situaci a příjemce textu
Komentář
Žák užívá jazykové prostředky z různých rovin a útvarů českého jazyka při komunikaci s ohledem na danou komunikační situaci a potřeby příjemce textu (komunikátu). Osvojuje si dovednosti přizpůsobit svůj jazyk a styl ve svém mluveném i psaném projevu potřebám příjemce, což umožňuje srozumitelnější a účinnější komunikaci. Žák uplatňuje znalosti různých jazykových jevů a pravidel, které ovlivňují srozumitelnost a přesnost vyjádření.
Osvojit si schopnost přizpůsobit jazyk a styl komunikace situaci a potřebám příjemce je klíčové pro úspěšné a efektivní vyjadřování. Tato dovednost umožňuje komunikovat s jasným zaměřením na cíl komunikace a zároveň prokázat znalost jazykových jevů a pravidel, což vede ke srozumitelnějším a přesnějším mluveným i psaným projevům. Postupné zpřesňování formulací v průběhu interakce posiluje schopnost reagovat na různé situace. Tímto se žák připravuje na funkční komunikaci v různých kontextech a zdokonaluje schopnost aktivně naslouchat a přizpůsobit svůj projev potřebám příjemce. Rozvoj těchto dovedností posiluje potenciální úspěšnost komunikační interakce v mluveném i psaném projevu.
Hodnoty
- Sdílené poznání
Postupné/dílčí kroky dosahování očekávaného výsledku učení:
- základní porozumění jazykovým rovinám a útvarům: identifikuje různé jazykové roviny, tj. foneticko-fonologickou, morfologickou, syntaktickou a sémantickou. Identifikuje jednotlivé jevy útvarů českého jazyka (např. ne/spisovné, ne/formální, nářeční, slangové, expresivní)
- analýza komunikační situace: analyzuje různé komunikační situace (např. ne/formální prostředí) a vyhodnocuje vhodné výrazové prostředky jednotlivých jazykových rovin a vhodný útvar českého jazyka pro daný kontext
- adaptace jazyka na příjemce: uzpůsobuje svůj jazyk a styl komunikace podle potřeb a charakteru příjemce, včetně využívání odpovídajících jazykových prvků
- aplikace různých jazykových útvarů a funkčních stylů: zkoumá a aplikuje různé jazykové útvary, jako je spisovný jazyk, nářečí, slang a expresivní mluva, s cílem funkčně a efektivně přizpůsobit svůj projev komunikační situaci
- vyhodnocení komunikace a zpětná vazba: reflektuje svou komunikaci a aktivně vyhodnocuje účinnost svého jazyka a stylu komunikace; přijímá a integruje zpětnou vazbu od spolužáků a vyučujících, případně argumentuje, z jakých důvodů zpětnou vazbu nepřijímá
- plánování a zdokonalování: vytváří plán na zdokonalení svých komunikačních dovedností, včetně strategií pro různé komunikační situace a cílové skupiny