Jazyk a jazyková komunikace

Obsah vzdělávacího oboru je specifický tím, že ve vzdělávací oblasti zastupuje očekávané výsledky učení směřující k tomu, aby si žáci osvojili dovednost kultivované komunikace v mluvené a psané formě a učí se přizpůsobovat své vlastní vyjadřování dané komunikační situaci a svému komunikačnímu záměru. Učí se formulovat názory podpořené argumenty, vést kritický a konstruktivní dialog a naslouchat partnerovi v komunikaci. Učí se rozumět různým druhům textů, vyhledávají a zpracovávají informace, učí se odhalovat autorský záměr, odlišovat fakta, názory, domněnky a manipulaci. Osvojují si postupy napomáhající tvořivé recepci a interpretaci uměleckých sdělení za účelem posilování vlastních čtenářských prožitků a jejich sdílení. 

Výuka na 1. stupni je založená na aktivním zapojení žáka do přirozených komunikačních situací, ve kterých jsou rozvíjeny jeho komunikační dovednosti jako schopnost srozumitelně vyjádřit své myšlenky, aktivně naslouchat a reagovat na druhé. Od počátku výuky techniky čtení žák směřuje k porozumění čtenému s využitím smysluplných textů rozmanitých žánrů a prostřednictvím různých čtenářských strategií. Zaměřuje se také na rozvoj slovní zásoby. Osvojování dovednosti psaní jako prostředku komunikace směřuje od záznamu jednoduchých slov a vět k delším textům, jejichž hlavním znakem je srozumitelnost vyjádření.

Výuka na 2. stupni je charakterizovaná především integračním pojetím vzdělávacího oboru. V praxi to znamená, že předmět není mechanicky rozdělený na jazykovou, slohovou a komunikační a literárněvýchovnou složku, jak tomu bylo doposud. Výuka je založená na komunikačním principu, který je výrazně zastoupený ve všech oblastech učiva a je naplňován v oborových výstupech. 

Návaznost výstupů 1. a 2. stupně je zajištěná ve výstupech zaměřených na komunikaci, na rozvíjení a sdílení čtenářských dovedností a zážitků, na rozvíjení pravopisných dovedností ad. 

Jsou podporovány vazby tohoto oboru na obory Cizí jazyk, Výchova k občanství, Dějepis, Informatika, na klíčovou kompetenci komunikační, na průřezové téma Společnost pro všechny ad. 

Na 1. stupni je využíváno formativní hodnocení, které směřuje k podpoře komplexního rozvoje všech aspektů jazykového vzdělávání. Žáci jsou vedeni k sebehodnocení a k oceňování vlastního pokroku. Vhodným prostředkem pro sebehodnocení jsou mapy učebního pokroku, sebehodnoticí archy nebo portfolia.

Tyto dovednosti jsou rozvíjeny na 2. stupni. Žáci navazují na svá portfolia, která nadále doplňují. Hodnoceny jsou dovednosti v oblasti mluvené a písemné komunikace, schopnost vyhledávání informací, tvorba různých typů textu, pravopisné dovednosti, interpretace a sdílení textů a čtenářských zážitků v literární výchově. 

Anglický jazyk umožňuje porozumění skutečnostem, které nejsou zprostředkovány mateřským jazykem nebo jazyky, ve kterých jsou žáci vzděláváni. Anglický jazyk je klíčovým nástrojem pro komunikaci s lidmi z různých kultur, což je nezbytné pro porozumění a respektování rozmanitosti v dnešním globalizovaném světě. Osvojování anglického jazyka pomáhá snižovat jazykové bariéry, a přispívá tak ke zvýšení mobility jednotlivců jak v jejich osobním životě, tak v dalším studiu a v budoucím pracovním uplatnění.

Požadavky na vzdělávání v anglickém jazyce vycházejí ze Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (SERR) a z jeho aktualizované podoby (Dodatek k SERR). Kromě popisu jednotlivých úrovní ovládání cizího jazyka tento dokument popisuje komunikaci ve čtyřech jazykových činnostech: recepce, produkce, interakce a mediace. Tímto způsobem jsou popsány i očekávané výsledky učení oboru Anglický jazyk.

Recepce zahrnuje přijímání a zpracování informací v mluvené nebo psané podobě, včetně audiovizuálního záznamu, a porozumění těmto informacím. Jedná se tedy o poslech a čtení s porozuměním. Produkce začleňuje vyjadřování se mluveným nebo psaným slovem. Interakce představuje bezprostřední komunikaci mezi dvěma či více stranami. Mediace spočívá zejména ve zprostředkování zjednodušených informací mezi různými jazyky nebo v rámci jednoho jazyka.

Výuka na 1. stupni předpokládá dosažení úrovně A1 (podle SERR). Žák na této úrovni rozumí užívaným základním výrazům a frázím a používá je v mluvené i psané podobě. Představí sebe i ostatní, umí se zeptat na údaje týkající se jiných osob (kde žijí, co umějí, jaké mají zájmy, co vlastní apod.) a na podobné otázky odpovídá. Komunikuje v cizím jazyce o každodenních situacích a tématech typických pro jeho věk (např. koníčky, denní činnosti, oblečení, zvířata, jídlo, sporty).

Výuka na 2. stupni předpokládá dosažení úrovně B1 (podle SERR). Na úrovni B1 jsou žáci při používání jazyka výrazně samostatnější a schopní efektivně komunikovat v každodenních situacích. Dokážou se bez většího zaváhání zapojit do konverzace o běžných tématech, jako jsou jejich zážitky, plány, zájmy apod. Při komunikaci jsou schopní mluvit o svých přáních a touhách a dokážou jasně vysvětlit své názory a plány. Rozumějí hlavním informacím běžné komunikace o známých věcech, se kterými se pravidelně setkávají ve škole nebo ve volném čase. Žáci na úrovni B1 rozumějí textům, které obsahují slovní zásobu často užívanou v každodenním životě, a dokážou z nich vyvodit hlavní myšlenky a konkrétní informace. Jsou schopní samostatně vytvářet strukturované, jednoduché a souvislé texty na známá témata, jako je popis událostí, osobních zkušeností nebo záležitostí spojených s každodenním životem.

Obsah vzdělávacího oboru je specifický tím, že ve vzdělávací oblasti zastupuje očekávané výsledky učení směřující k tomu, aby si žáci osvojili dovednost kultivované komunikace v mluvené a psané formě a učí se přizpůsobovat své vlastní vyjadřování dané komunikační situaci a svému komunikačnímu záměru. Učí se formulovat názory podpořené argumenty, vést kritický a konstruktivní dialog a naslouchat partnerovi v komunikaci. Učí se rozumět různým druhům textů, vyhledávají a zpracovávají informace, učí se odhalovat autorský záměr, odlišovat fakta, názory, domněnky a manipulaci. Osvojují si postupy napomáhající tvořivé recepci a interpretaci uměleckých sdělení za účelem posilování vlastních čtenářských prožitků a jejich sdílení. 

Výuka na 1. stupni je založená na aktivním zapojení žáka do přirozených komunikačních situací, ve kterých jsou rozvíjeny jeho komunikační dovednosti jako schopnost srozumitelně vyjádřit své myšlenky, aktivně naslouchat a reagovat na druhé. Od počátku výuky techniky čtení žák směřuje k porozumění čtenému s využitím smysluplných textů rozmanitých žánrů a prostřednictvím různých čtenářských strategií. Zaměřuje se také na rozvoj slovní zásoby. Osvojování dovednosti psaní jako prostředku komunikace směřuje od záznamu jednoduchých slov a vět k delším textům, jejichž hlavním znakem je srozumitelnost vyjádření.

Výuka na 2. stupni je charakterizovaná především integračním pojetím vzdělávacího oboru. V praxi to znamená, že předmět není mechanicky rozdělený na jazykovou, slohovou a komunikační a literárněvýchovnou složku, jak tomu bylo doposud. Výuka je založená na komunikačním principu, který je výrazně zastoupený ve všech oblastech učiva a je naplňován v oborových výstupech. 

Návaznost výstupů 1. a 2. stupně je zajištěná ve výstupech zaměřených na komunikaci, na rozvíjení a sdílení čtenářských dovedností a zážitků, na rozvíjení pravopisných dovedností ad. 

Jsou podporovány vazby tohoto oboru na obory Cizí jazyk, Výchova k občanství, Dějepis, Informatika, na klíčovou kompetenci komunikační, na průřezové téma Společnost pro všechny ad. 

Na 1. stupni je využíváno formativní hodnocení, které směřuje k podpoře komplexního rozvoje všech aspektů jazykového vzdělávání. Žáci jsou vedeni k sebehodnocení a k oceňování vlastního pokroku. Vhodným prostředkem pro sebehodnocení jsou mapy učebního pokroku, sebehodnoticí archy nebo portfolia.

Tyto dovednosti jsou rozvíjeny na 2. stupni. Žáci navazují na svá portfolia, která nadále doplňují. Hodnoceny jsou dovednosti v oblasti mluvené a písemné komunikace, schopnost vyhledávání informací, tvorba různých typů textu, pravopisné dovednosti, interpretace a sdílení textů a čtenářských zážitků v literární výchově. 

Anglický jazyk umožňuje porozumění skutečnostem, které nejsou zprostředkovány mateřským jazykem nebo jazyky, ve kterých jsou žáci vzděláváni. Anglický jazyk je klíčovým nástrojem pro komunikaci s lidmi z různých kultur, což je nezbytné pro porozumění a respektování rozmanitosti v dnešním globalizovaném světě. Osvojování anglického jazyka pomáhá snižovat jazykové bariéry, a přispívá tak ke zvýšení mobility jednotlivců jak v jejich osobním životě, tak v dalším studiu a v budoucím pracovním uplatnění.

Požadavky na vzdělávání v anglickém jazyce vycházejí ze Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (SERR) a z jeho aktualizované podoby (Dodatek k SERR). Kromě popisu jednotlivých úrovní ovládání cizího jazyka tento dokument popisuje komunikaci ve čtyřech jazykových činnostech: recepce, produkce, interakce a mediace. Tímto způsobem jsou popsány i očekávané výsledky učení oboru Anglický jazyk.

Recepce zahrnuje přijímání a zpracování informací v mluvené nebo psané podobě, včetně audiovizuálního záznamu, a porozumění těmto informacím. Jedná se tedy o poslech a čtení s porozuměním. Produkce začleňuje vyjadřování se mluveným nebo psaným slovem. Interakce představuje bezprostřední komunikaci mezi dvěma či více stranami. Mediace spočívá zejména ve zprostředkování zjednodušených informací mezi různými jazyky nebo v rámci jednoho jazyka.

Výuka na 1. stupni předpokládá dosažení úrovně A1 (podle SERR). Žák na této úrovni rozumí užívaným základním výrazům a frázím a používá je v mluvené i psané podobě. Představí sebe i ostatní, umí se zeptat na údaje týkající se jiných osob (kde žijí, co umějí, jaké mají zájmy, co vlastní apod.) a na podobné otázky odpovídá. Komunikuje v cizím jazyce o každodenních situacích a tématech typických pro jeho věk (např. koníčky, denní činnosti, oblečení, zvířata, jídlo, sporty).

Výuka na 2. stupni předpokládá dosažení úrovně B1 (podle SERR). Na úrovni B1 jsou žáci při používání jazyka výrazně samostatnější a schopní efektivně komunikovat v každodenních situacích. Dokážou se bez většího zaváhání zapojit do konverzace o běžných tématech, jako jsou jejich zážitky, plány, zájmy apod. Při komunikaci jsou schopní mluvit o svých přáních a touhách a dokážou jasně vysvětlit své názory a plány. Rozumějí hlavním informacím běžné komunikace o známých věcech, se kterými se pravidelně setkávají ve škole nebo ve volném čase. Žáci na úrovni B1 rozumějí textům, které obsahují slovní zásobu často užívanou v každodenním životě, a dokážou z nich vyvodit hlavní myšlenky a konkrétní informace. Jsou schopní samostatně vytvářet strukturované, jednoduché a souvislé texty na známá témata, jako je popis událostí, osobních zkušeností nebo záležitostí spojených s každodenním životem.

Další cizí jazyk staví na zkušenostech žáka s anglickým jazykem, který se učí od 1. stupně školní docházky. Žák se setkává s novým jazykovým systémem, uvědomuje si rozdílnosti a podobnosti mezi různými jazyky a buduje si vztah k cizím jazykům a rozmanitosti světa. Další cizí jazyk může žák využívat nejen v zahraničí, ale i v rodné zemi během komunikace s cizinci, případně v online prostředí. Podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (SERR) a jeho aktualizované podoby (Dodatek k SERR) se zkušenost žáka s jazykem postupně rozšiřuje od domácího jazyka přes jazyk společnosti až po jazyky jiných národů. Tyto jazyky a kultury nejsou přísně oddělené – žák si vytváří komunikační kompetenci díky znalostem a zkušenostem, ve kterých se jazyky propojují a ovlivňují.

Zařazení dalšího cizího jazyka do školního vzdělávacího programu je povinné, a to nejpozději od 7. ročníku. Výběr dalšího cizího jazyka je omezený na tři jazyky: francouzský jazyk, německý jazyk a španělský jazyk, což poskytuje školám a žákům určitou míru flexibility, ale zároveň udržuje jazykovou nabídku přehlednou a zaměřenou na jazyky, které mají nejen v Evropě široké využití.

Očekávané výsledky učení jsou (stejně jako u oboru Anglický jazyk) rozdělené na hlavní jazykové činnosti: recepci, produkci, interakci a mediaci. Recepce zahrnuje přijímání a zpracování informací v psané nebo mluvené podobě, včetně audiovizuálního záznamu, a porozumění těmto informacím. Produkce začleňuje vyjadřování se mluveným nebo psaným slovem. Podobně je tomu u interakce, nicméně ta se odlišuje tím, že se vztahuje na komunikaci mezi dvěma či více stranami. Mediace je založená na zprostředkování informací či významů, ať už v rámci jednoho jazyka, nebo mezi dvěma různými jazyky, případně napříč odlišnými systémy znaků.

Výuka dalšího cizího jazyka předpokládá dosažení minimální úrovně A1. Na této úrovni má žák rozumět každodenní slovní zásobě a zcela elementárním frázím. Žák představí sám sebe nebo ostatní a klade jednoduché otázky týkající se informací osobního rázu, například o místě, kde žije, o lidech, které zná, o věcech, které vlastní, a na podobné otázky umí odpovídat. Dokáže se jednoduchým způsobem domluvit, mluví-li partner pomalu a jasně a je ochotný mu pomoci. Osvojené kompetence žák používá jak ve fyzickém, tak online prostředí.