k vyjádření volí výrazové prostředky s přihlédnutím ke svému komunikačnímu záměru, partnerovi a situaci

KKK-VYJ-000-ZV5-001
divider

Komentář

STRATEGIE UČITELE

  • vytvářím příležitosti pro různé formy diskuze, ve kterých mohou žáci bezpečně pokládat otázky a sdílet své myšlenky a pocity na dané téma (párové diskuze, diskuzní kroužky atd.) 
  • při podpoře a hodnocení vyjadřování žáků se orientuji zejména na jejich schopnost sdělit vlastní myšlenky, méně už na výstižnost a vytříbenost projevu 
  • pravidelně organizuji aktivity, ve kterých žáci prezentují před celou třídou své zážitky, nápady a výsledky individuálních či skupinových činností; v přípravě jim pomáhám formulací jasných a předem zadaných kritérií (např. ve formě připravené osnovy, výčtu klíčových informací, předpřipravených frází apod.) 
  • nabízím žákům možnosti vyjadřovat se skrze různá média a formy 
  • využívám techniku vzájemného tutorství, v rámci kterého si žáci vysvětlují nový koncept či jiné učivo navzájem 
  • do hodin zahrnuji prvky dramatické výchovy a role-play, při kterých mohou žáci experimentovat s různými perspektivami a formami vyjádření v různých komunikačních situacích 
  • ukazuji žákům různé možnosti neverbální komunikace v souladu s danou komunikační situací 
  • Pomáhám žákům rozvíjet schopnost reflexe nad vlastním vyjadřováním (např. retrospektivním zamýšlením se nad prožitými komunikačními situacemi, s nimi spojenými úspěchy a neúspěchy) 
  • po aktivitách či projektech poskytuji modelovou konstruktivní zpětnou vazbu a zároveň povzbuzuji žáky k reflexi vlastní práce nebo práce jejich spolužáků 

Hodnoty

  • Sdílené poznání

Postupné/dílčí kroky dosahování očekávaného výsledku učení:

NÁMĚTOVNÍK PROJEVŮ ŽÁKA:

komponenta: smysluplnost a samostatnost

  • sděluje své myšlenky, nápady, pocity, mínění a úsudky, ačkoli zvolená forma vyjádření nemusí být vždy výstižná

komponenta: šíře výrazových prostředků

  • využívá relativně omezený (tj. částečně repetitivní) repertoár běžných výrazových prostředků jazykových (řeč včetně intonace či větného přízvuku), tělesných (gesta, pohledy, výrazy tváře, postoje těla atd.), popř. vizuálních a grafických (jednoduché náčrty atd.)

komponenta: funkčnost a situačnost

  • dorozumívá se v běžných, každodenních školních i mimoškolních situacích, přičemž v omezené míře volí výrazové prostředky odpovídající danému komunikačnímu záměru (sdělení, žádosti, prosbě, rozkazu apod.) a situaci; někdy k tomu však potřebuje čas na přípravu či pomoc druhých
  • zpětně označí a zdůvodní situace, při kterých svým vyjadřováním pozitivně či negativně působil na myšlení a prožívání druhých (např. reflektuje nevhodné vyjádření nesouhlasu, užití rozkazu místo žádosti apod.)

komponenta: prezentační dovednosti

  • na základě předem daných kritérií (např. ve formě připravené osnovy, výčtu klíčových informací, předpřipravených frází) prezentuje sebe a výstupy samostatné či skupinové práce před známým i neznámým publikem

Očekávané výsledky učení