Znázorní konkrétní situaci na základě její analýzy a určení významných prvků a vztahů mezi nimi.
Komentář:
Žák pozoruje, zkoumá konkrétní situaci či problém a snaží se jí/mu porozumět. Identifikuje klíčové prvky nebo složky situace, které jsou pro porozumění situaci nezbytné. Dostává příležitost si všimnout, že volba důležitých prvků závisí na řešeném problému, nejen na situaci samotné. Například když má rozhodnout, ve které části lesa je vhodnější těžit dřevo, bude patrně počítat stromy, odhadovat jejich rozměry atp., zatímco kdyby měl v tomtéž lese hodnotit vliv daného organismu na ostatní, sestavoval by síť vztahů mezi různými druhy.
Výsledkem žákovy analýzy situace, identifikace klíčových prvků a porozumění vztahům mezi nimi je (zpravidla vizuální) znázornění situace, které již neodvádí pozornost nevýznamnými podrobnostmi a naopak přehledně vystihuje podstatu.
Znázorňování konkrétní situace učí žáka strukturovat data, rozlišovat podstatné od nepodstatného, identifikovat souvislosti a zjednodušovat složitosti. Zvyšuje přehlednost a tím zapamatovatelnost podstatných informací, což je důležité pro efektivní čtení a učení. Hledání vhodných znázornění vede k rozvoji systémového myšlení a klíčové kompetence k řešení problémů. Teprve znázornění situace umožňuje o ní účinně komunikovat a spolupracovat na ní s dalšími lidmi.
Vyučující postupně vede žáka k tomu, aby:
- pozoroval situaci a popisoval jednotlivé prvky, které v situaci nalezne,
- vybíral prvky důležité pro řešení daného problému,
- objevoval mezi prvky jejich vzájemné vztahy,
- z různých možností vybíral způsob znázornění situace podle problému, který řeší,
- znázornil situaci, důsledně si ověřoval, že nic podstatného nevynechal, a opravil případné chyby,
- zhodnotil, nakolik mu znázornění pomáhá daný problém řešit.
Vazby na další OVU
Vzdělávací oblasti
Vzdělávací oblasti
Úroveň: Na začátku
Popis:
- Popíše pravidelnost, rytmus a symetrii při běžných činnostech.
- Rozpozná vzory v běžných situacích.
- Roztřídí objekty podle daného kritéria.
Úroveň: Na cestě
Popis:
- Pozoruje jednoduchou situaci a pojmenovává základní prvky, které v ní nalezne.
- Vybírá základní prvky, které jsou důležité pro řešení problému, s jednoduchým odůvodněním své volby.
- Popisuje základní vztahy mezi prvky (např. větší, menší, blízký, daleký) a uvede je v jednoduchém znázornění.
- Volí jednoduchý způsob znázornění (např. nákres, seznam).
- Znázorňuje situace se všemi důležitými prvky a vztahy.
- Vyhodnocuje porozumění problému na základě znázornění (např. „Vidím, kde je nejvíc stromů.“).
Ilustrace
Zadání pro žáky
Jedním z vánočních zvyků je krájení jablek. Ve středu jablka se objeví hvězdička z jadérek.
Na stole jsou čtyři rozkrojená jablka.
Polož poloviny jablek tak, jak k sobě patří.
Obrázek viz úložiště “https://uloziste.rvp.cz/material/4d8904”
Postup ověřování
Indikátory pro posouzení, zda žák dosáhl očekávaného výsledku učení na této úrovni:
- pojmenovává základní prvky
- popisuje vztahy mezi prvky
- vyhodnotí porozumění problému
| INF-INF-001-ZV5-002, úroveň: Na cestě | INF-INF-001-ZV5-002.docx | Stáhnout |
Aktivita vede žáky k analýze běžné životní situace (ranní příprava do školy). Žáci identifikují významné prvky dané situace, určují vztahy mezi nimi (co na co navazuje, co ovlivňuje další krok) a své poznatky zpracují do jednoduché digitální podoby – například jako myšlenkovou mapu, časovou osu, scénář nebo komiks. Aktivita propojuje reálný život žáků s rozvojem dovedností v oblasti digitálního zpracování informací, podporuje samostatné myšlení, přehlednost a vizuální vyjadřování.
Popis ověřování
Učitel sleduje:
- Popis běžné životní situace – ranní přípravy do školy:
Žák popsal klíčové činnosti, které běžně vykonává. - Identifikaci klíčových prvků dané situace:
Žák vybral a pojmenoval hlavní kroky a úkony (např. vstávání, hygiena, snídaně, balení aktovky). - Popis vztahů mezi jednotlivými kroky:
Žák popsal, jak na sebe činnosti navazují a co kterou činnost ovlivňuje (např. pozdní vstávání → nestíhám snídani). - Zpracování poznatků do digitální podoby:
Žák vytvořil myšlenkovou mapu, časovou osu, scénář nebo komiks v digitální formě. - Přehlednost a srozumitelnost výstupu:
Žák logicky uspořádal výstupy tak, aby byly přehledné a čitelné - Projevy samostatného a logického myšlení:
Žák zvládl aktivitu s vlastními nápady, vytvářel souvislosti mezi jednotlivými kroky. - Využití digitálního nástroje pro tvorbu výstupu:
Žák pracoval s jednoduchým digitálním nástrojem nebo aplikací podle zadání. - Schopnost vizuálně vyjádřit informace:
Žák použil obrázky, schémata nebo jinou vizuální formu, která podporuje porozumění obsahu.
Úroveň: Splněno
Popis:
- Rozpozná více prvků situace, popíše je, rozliší podstatné a nepodstatné prvky.
- Určí klíčové prvky pro řešení problému a vysvětlí, proč jsou tyto prvky důležité.
- Určí a popíše různé typy vztahů mezi prvky.
- Zvolí vhodný způsob znázornění situace – schéma, myšlenková mapa, a odůvodní svou volbu vzhledem k řešení problému.
- Zpřesní znázornění situace a opraví chyby nebo nedostatky v původním znázornění.
- Zhodnotí, jak různé způsoby znázornění přispívají k řešení problému a co by se dalo zlepšit.
Ilustrace
Zadání pro žáky
Malé safari navštívili tři kamarádi – Terezka, Honzík a Lukáš. První zastávkou byla zóna slonů, kde obrovitá slonice Bára učila své mládě Elinku, jak se v přírodě přizpůsobit. Opodál si pochutnávaly žirafy na větvičkách stromů. Dále pokračovali k zóně ptáků, kde pestrá skupina papoušků hlučně pokřikovala. Na řadu přišla zóna lvů, domov obrovského lva Richarda a jeho lví smečky. Malí dobrodruzi se dozvěděli, jak tato rodina spolupracuje při lovu a ochraně svého teritoria.
Obešli také zónu opic, kde roztomilé opice zábavně napodobovaly návštěvníky. Došli k zóně plazů, kde se skupina krokodýlů lenivě slunila, a pak zamířili k zóně vodních živočichů, kde ryby různých barev a tvarů plavaly ve svém vodním světě. Terezka, Honzík a Lukáš zakončili své dobrodružství na vyhlídce, odkud pozorovali celou zoo.
S radostí si uvědomili, jak důležité je, aby každé zvíře mělo svůj vlastní přírodní prostor, kde může žít, hrát se a učit se od svých rodin.
Nakreslete plánek zoo tak, aby:
- lvi nemuseli poslouchat vřeštění opic,
- ryby nebyly v ohrožení,
- slonům, kteří mají klidnou povahu, by nevadili ani papoušci a vřeštění opic,
- žirafy se kamarádily se slony,
- šelmy byly od všech ostatních nejdále.
Postup ověřování
Indikátory pro posouzení, zda žák dosáhl očekávaného výsledku učení na této úrovni:
- Formuluje, co a za jakým účelem potřebuje znázornit, vyjádřit.
- Vybírá jednotlivé prvky významné pro znázornění a popisuje jejich vzájemné vztahy.
- Vybere způsob, jakým situaci, problém, jev znázorní (např. schéma, graf, diagram, myšlenková mapa, obrázek).
- Situaci znázorní – vytvoří model.
- Model slovně popíše, vysvětlí, co znázorňuje.
| INF-001-ZV5-002, optimální úroveň | INF-INF-001-ZV5-002.docx | Stáhnout |
Aktivita je zaměřena na reflexi a vizualizaci školního dne očima žáků. Společně si povídají o tom, co všechno během dne ve škole zažívají, jak jdou jednotlivé činnosti po sobě a co se pravidelně opakuje. Každý žák si následně vytvoří vlastní digitální rozvrh nebo časovou osu školního dne, ve které přehledně znázorní sled aktivit pomocí textu, ikon či obrázků. Výstupy jsou sdíleny v digitálním prostředí a krátce prezentovány před spolužáky. Aktivita rozvíjí digitální klíčovou kompetenci: Vytváří jednoduchý digitální obsah v rámci plnění stanovených výukových cílů, a také přispívá k rozvoji logicko-matematické i čtenářské a pisatelské základní gramotnosti.
Popis ověřování
Učitel sleduje:
- Zapojení se do úvodní diskuse:
Žák sdílel své zkušenosti s průběhem školního dne a zapojil se do rozhovoru o činnostech, které se během dne opakují. - Vytvoření digitálního výstupu:
Žák vytvořil digitální rozvrh nebo časovou osu školního dne, která znázorňuje sled činností, v aplikaci dané učitelem, využil k tvorbě vhodné nástroje. Pozn.: Druhy nástrojů a činnosti s nimi záleží na zvolené aplikaci. - Přehlednost a srozumitelnost výstupu:
Žák použil texty, ikony nebo obrázky k přehlednému zobrazení jednotlivých aktivit dne.
Řešil problémy (modelové situace) v různých kontextech modelováním. Využíval metodu pokus–omyl. - Respektování chronologie školního dne:
Žák dodržel časovou osa nebo rozvrh – odpovídá skutečnému sledu událostí během školního dne. - Sdílení výstupu v digitálním prostředí:
Žák nahrál nebo odeslal svůj digitální rozvrh / časovou osu v určeném nástroji nebo platformě. - Prezentaci výstupu před spolužáky:
Žák vysvětlil svůj digitální výstup ostatním (např. co zachytil a proč).
| INF-05-02-KKS | INF-001-ZV5-002-splneno.pdf | Stáhnout |
Úroveň: Minimální doporučená úroveň
Popis:
Popíše konkrétní situaci, která vychází z jeho opakované zkušenosti, určí, co k ní již ví.
