Znázorní konkrétní situaci na základě její analýzy a určení významných prvků a vztahů mezi nimi.
Komentář:
Žák pozoruje, zkoumá konkrétní situaci či problém a snaží se jí/mu porozumět. Identifikuje klíčové prvky nebo složky situace, které jsou pro porozumění situaci nezbytné. Dostává příležitost si všimnout, že volba důležitých prvků závisí na řešeném problému, nejen na situaci samotné. Například když má rozhodnout, ve které části lesa je vhodnější těžit dřevo, bude patrně počítat stromy, odhadovat jejich rozměry atp., zatímco kdyby měl v tomtéž lese hodnotit vliv daného organismu na ostatní, sestavoval by síť vztahů mezi různými druhy.
Výsledkem žákovy analýzy situace, identifikace klíčových prvků a porozumění vztahům mezi nimi je (zpravidla vizuální) znázornění situace, které již neodvádí pozornost nevýznamnými podrobnostmi a naopak přehledně vystihuje podstatu.
Znázorňování konkrétní situace učí žáka strukturovat data, rozlišovat podstatné od nepodstatného, identifikovat souvislosti a zjednodušovat složitosti. Zvyšuje přehlednost a tím zapamatovatelnost podstatných informací, což je důležité pro efektivní čtení a učení. Hledání vhodných znázornění vede k rozvoji systémového myšlení a klíčové kompetence k řešení problémů. Teprve znázornění situace umožňuje o ní účinně komunikovat a spolupracovat na ní s dalšími lidmi.
Vyučující postupně vede žáka k tomu, aby:
- pozoroval situaci a popisoval jednotlivé prvky, které v situaci nalezne,
- vybíral prvky důležité pro řešení daného problému,
- objevoval mezi prvky jejich vzájemné vztahy,
- z různých možností vybíral způsob znázornění situace podle problému, který řeší,
- znázornil situaci, důsledně si ověřoval, že nic podstatného nevynechal, a opravil případné chyby,
- zhodnotil, nakolik mu znázornění pomáhá daný problém řešit.
