Reaguje na svou tvorbu i tvorbu ostatních prostřednictvím slova, pohybu, zvuku či jiných nonverbálních prostředků a sdílí ji s ostatními.
Komentář:
Výsledek učení je zaměřený především na to, aby si žák postupně uvědomoval, že vytvořením díla nemusí tvůrčí proces končit, ale že může pokračovat. Na tvůrčí počin svůj nebo spolužáků dále reaguje, a to nejen bezprostředně, ale i s časovým odstupem. Nejedná se o nic složitého, ale o postupné a na základě vlastní zkušenosti uvědomované komunikační účinky díla, které je možné vyjadřovat nonverbálními prostředky. Reakce na dílo je zde proto pojímána nikoli pouze jako recepce, ale i jako součást vlastní tvorby. Důležité je to, aby měl žák opakovanou příležitost vyzkoušet si různé podoby a způsoby, jak svůj prožitek a pochopení svého výtvarného nebo filmového díla vyjádřit. Různými prostředky lze ještě více zdůraznit další stránky a významy díla, které žák objevil. Prožitek a pochopení jakéhokoli díla je sice subjektivní záležitost, ale lze ho sdílet a komunikovat s ostatními právě různými a zcela netradičními reakcemi. Tím se osobní i společný prožitek a pochopení díla prohlubuje, „usazuje se“ a je cenným zdrojem inspirace v rovině tvorby i recepce. Sdělení prožitku a pochopení díla může být obtížné verbalizovat, proto je vhodné využít vyjadřovací prostředky různých druhů umění. Současně se tak žák začíná „pohybovat“ napříč uměleckými druhy a na základě vlastní zkušenosti si postupně začíná uvědomovat mezioborové rozdíly a vztahy. Zásadní je ovšem žáky do ničeho nenutit, situace k reakci na dílo musí „dozrát“. Pro žáky je důležitý dostatečný prostor a čas na to, aby případně i zcela sami a postupně objevili to, co je pro ně na díle podstatné, a sami si našli cestu, jak se o svém prožitku z jeho vnímání podělí s ostatními.
