Při čtení i psaní popisuje působení autora na čtenáře.

ZGC-KCP-000-ZV5-001
divider

Komentář:

VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE:

Vzdělávácí strategie učitele vyplývají z charakteristik složek, z komponentů a z popisu projevů žáka.

Učitel každého vyučovacího předmětu bude postupovat tak, aby bylo každému žákovi podle jeho vzdělávacích potřeb umožněno, aby uvedené činnosti ve výuce realizoval(a) soustavně a systematicky. 

Aby se tomu tak dělo, vyžaduje vzájemnou koordinaci mezi učiteli dané školy. 

Současně je nezbytné, aby učitelé konkrétní školy ve vzájemné koordinaci uvedené činnosti žáků spolu s nimi vyhodnocovali a podle tohoto vyhodnocení promýšleli jejich další učení a rozvoj.

 

NÁMĚTOVNÍK PROJEVŮ ŽÁKA:

Komponenta: autor, text a adresát

  • Vyvodí v textu přiměřeném věku autorský záměr s oporou o prostředky, které autor užívá.
  • Podle obsahu i formy textu odhaduje, pro jaké čtenáře je text zamýšlen.
  • Při psaní vybírá ke svému zvolenému tématu, záměru a adresátovi vhodné prostředky tak, aby text zapůsobil na adresáta (např. rozhoduje se o přijatelné délce textu; vybírá oborové termíny nebo píše vlastními slovy; používá slovní vyjádření nebo obrázek či graf; zvýrazňuje důležité pasáže).

Komponenta: stanovisko autora

  • Rozpoznává, jaké stanovisko autor textu zaujímá, a dokládá to důkazy z textu.
  • Přemýšlí, v čem může s autorovým stanoviskem souhlasit a v čem ne a proč.
  • S dopomocí se zamýšlí nad tím, proč je něčí stanovisko v textu potlačené.
  • Díky psaní si ujasňuje a vyjadřuje svůj názor nebo stanovisko.
  • Své stanovisko dokládá argumenty.
  • S dopomocí / v konzultaci, podle dosavadní zkušenosti pisatelské nebo čtenářské atp., uvažuje o tom, zda podá sdělení nezaujatě, nebo podle osobního názoru.

Komponenta: účinek formy a uspořádání textu

  • Posuzuje, jak autor působí na čtenáře výběrem typu textu (např. báseň, oficiální dopis, naučný text, běžná internetová komunikace) a použitím některých stavebních prvků (např. členění do odstavců nebo kapitol, zvýraznění některých pasáží, verš, rým, sloka, použití odborných nebo básnických výrazů, obrázek nebo schéma).
  • Při psaní se rozhoduje, jaký typ textu zvolí (např. báseň, naučný text, příběh, deníkový zápisek) a jak použije některé stavební prvky (např. nadpis, obrázek, verše), aby zapůsobil na čtenáře.

Komponenta: kontext 

  • Uvažuje o okolnostech, které mohou mít vliv na význam textu (např. doba, místo nebo zvyklosti).
  • Uvažuje o tom, co by se stalo, kdyby se okolnosti změnily.
  • Při psaní usiluje o věrohodnost svého textu (např. uvádí příčiny a okolnosti, popisuje, jak události souvisejí s tím, kdy a kde se odehrály, jaká byla motivace postav).

Komponenta: zdroje

  • Při čtení knih a textů využívá pro své porozumění nebo prožitek také informace o zdroji (např. kdo a kdy ho napsal, zda je to text ze zábavního pramene, nebo z encyklopedie).
  • Podle potřeby vyhledává zdroje pro to, čemu se učí.
  • Posuzuje, zda je vybraný zdroj aktuální vzhledem k tématu, o kterém píše.
  • Zvažuje důvěryhodnost zdroje podle autora nebo podle toho, kde je text umístěný (např. zda autorem je vědec, který je expertem na danou problematiku, nebo zda zdrojem je seriózní web či stránka influencera).
  • Při psaní textů, v nichž chce ostatní odborně poučit, uvádí jednoduchým způsobem zdroje (autor, název, rok nebo přesné URL).

Očekávané výsledky učení