využívá geografické myšlení a způsoby poznávání jevů a procesů k identifikaci příčin a důsledků časoprostorových změn míst a regionů
Komentář
OVU rozvíjí geografické myšlení žáků v jeho celistvosti. Je to, ve zkratce řečeno, myšlení, které s oporou o osvojené poznání cílí na porozumění příčinám i důsledkům prostorového uspořádání (poloze a rozmístění) přírodních i společenských procesů a jevů, jejich vzájemným vztahům a vývoji v čase, a to v konkrétních místech či regionech různého měřítka. Jeho naplnění vyžaduje dosažení dílčích kroků, a to zejména kladení geografických otázek, sběr geografických dat, pozorování krajiny, identifikaci problémů, jejich příčin a důsledků atp., a to vše s využíváním správné geografické terminologie a vědomím využitelnosti geografického myšlení a poznávání reality v osobním i profesním životě.
Geografické otázky a jejich správná formulace tvoří základ geografického poznávání reality. Žáci by na základě specifik geografického poznávání reality měli odvodit základní geografické otázky napomáhající porozumění jevům a procesům a aplikovat je na vybrané jevy a procesy (např. ve svém okolí). Jedná se především o otázky o poloze, funkci a účelu, příčinách a důsledcích, vztazích a interakcích, řádovostní úrovni, minulém a budoucím vývoji jevů a procesů v místech a regionech. Následně žáci navrhují postupy zodpovězení otázek prostřednictvím základních metod poznávání, které jsou primárně rozvíjeny na žákům známých místech a regionech. Zároveň tento očekávaný výstup podněcuje žáky k uvažování o minulém a budoucím vývoji míst a regionů a také k uvědomění si toho, jakým způsobem přispívají ke změnám míst a regionů či jak na ně (a jejich životy) tyto změny dopadají.
Je předpokládáno průběžné a důsledné rozvíjení tohoto OVU v návaznosti na další očekávané výstupy v předmětu geografie. Smyslem všeobecného geografického vzdělávání je, ve zkratce řečeno, napomoci žákům lépe pochopit složitost světa, ve kterém budou žít. Proto je důležité u žáků rozvíjet geografické myšlení, které, ve zkratce řečeno, s oporou o osvojené poznání cílí na porozumění příčinám i důsledkům prostorového uspořádání (poloze a rozmístění) přírodních i společenských procesů a jevů, jejich vzájemným vztahům a vývoji v čase, a to v konkrétních místech či regionech různého měřítka. Jedná se o způsob uvažování vysoce ceněný v současné, intenzivně propojené společnosti, který se dále odráží v konkrétním jednání jedince i společnosti. Rozvojem obecných principů geografického myšlení je žák připravován na budoucnost a flexibilitu při uvažování o jevech, procesech i situacích, s nimiž se v budoucnu setká. Jedná se tedy o ryze kompetenčně koncipovaný OVU. Pro ucelené geografické vzdělání jde o zcela zásadní požadavek.
Hodnoty
- Sdílené poznání
- Zdravá planeta
- Podporující technologie
- Důstojný život
Postupné/dílčí kroky dosahování očekávaného výsledku učení:
- uvede příklady využití geografického poznání a způsobů poznávání reality v běžném životě a při výkonu některých povolání
- použije vhodnou základní geografickou terminologii k prostorovému vymezení a popisu geografických jevů, jejich příčin a důsledků a vývoje v čase
- klade geografické otázky (o poloze, hodnotách území, funkci a účelu, příčinách a důsledcích, vztazích a interakcích, řádovostní úrovni, minulém a budoucím vývoji sledovaných jevů a procesů), které napomáhají porozumět současnému stavu a budoucímu vývoji míst a regionů
- použije vybrané metody sběru geografických dat pro poznávání míst či regionů
- pomocí geografických dat zkoumá hlavní problémy vybraného místa a regionu
- identifikuje přírodní a společenské příčiny a důsledky problémů vybraného místa a popíše svou roli jak v příčinách, tak v důsledcích problémů
- formuluje návrhy řešení a praktická doporučení opírající se o data
- využívá vybrané metody a nástroje prezentace geografických dat a výsledků výzkumů; prezentuje výsledky výzkumu ostatním a zapojuje se do odborné diskuse nad výsledky
- realizuje geografické výzkumy malého rozsahu zkoumající vybrané geografické jevy či procesy