Využívá geografické myšlení a způsoby poznávání k porozumění příčinám a důsledkům změn míst a regionů.
Komentář:
OVU rozvíjí geografické myšlení žáků v jeho celistvosti. Je to, ve zkratce řečeno, myšlení, které s oporou o osvojené poznání cílí na porozumění příčinám i důsledkům prostorového uspořádání (poloze a rozmístění) přírodních i společenských procesů a jevů, jejich vzájemným vztahům a vývoji v čase, a to v konkrétních místech či regionech různého měřítka. Jeho naplnění vyžaduje dosažení dílčích kroků, a to zejména kladení geografických otázek, sběr geografických dat, pozorování krajiny, identifikaci problémů, jejich příčin a důsledků atp., a to vše s využíváním správné geografické terminologie a vědomím využitelnosti geografického myšlení a poznávání reality v osobním i profesním životě.
Geografické otázky a jejich správná formulace tvoří základ geografického poznávání reality. Žáci by na základě specifik geografického poznávání reality měli odvodit základní geografické otázky napomáhající porozumění jevům a procesům a aplikovat je na vybrané jevy a procesy (např. ve svém okolí). Jedná se především o otázky o poloze, funkci a účelu, příčinách a důsledcích, vztazích a interakcích, řádovostní úrovni, minulém a budoucím vývoji jevů a procesů v místech a regionech. Následně žáci navrhují postupy zodpovězení otázek prostřednictvím základních metod poznávání, které jsou primárně rozvíjeny na žákům známých místech a regionech. Tento očekávaný výstup zároveň podněcuje žáky k uvažování o minulém a budoucím vývoji míst a regionů a také k uvědomění si toho, jakým způsobem přispívají ke změnám míst a regionů či jak na ně (a jejich životy) tyto změny dopadají.
Je předpokládáno průběžné a důsledné rozvíjení tohoto OVU v návaznosti na další očekávané výstupy v předmětu geografie. Smyslem všeobecného geografického vzdělávání je, ve zkratce řečeno, napomoci žákům lépe pochopit složitost světa, ve kterém budou žít. Proto je důležité u žáků rozvíjet geografické myšlení, které, ve zkratce řečeno, s oporou o osvojené poznání cílí na porozumění příčinám i důsledkům prostorového uspořádání (poloze a rozmístění) přírodních i společenských procesů a jevů, jejich vzájemným vztahům a vývoji v čase, a to v konkrétních místech či regionech různého měřítka. Jedná se o způsob uvažování vysoce ceněný v současné, intenzivně propojené společnosti, který se dále odráží v konkrétním jednání jedince i společnosti. Rozvojem obecných principů geografického myšlení je žák připravován na budoucnost a flexibilitu při uvažování o jevech, procesech i situacích, s nimiž se v budoucnu setká. Jedná se tedy o ryze kompetenčně koncipovaný OVU. Pro ucelené geografické vzdělání jde o zcela zásadní požadavek.
