Navrhne posloupnost kroků řešení jednoduchého problému.
Komentář:
Žák identifikuje a vlastními slovy popíše problém, který chce vyřešit, včetně určení vstupů, výstupů a vztahu mezi nimi. Rozloží ho na menší, zvládnutelné části, a tím i kroky, které je třeba provést k jeho řešení. Uspořádá je do logické a strukturované posloupnosti. Pokud je například problémem sestavení puzzle, žák navrhne kroky jako roztřídění dílků podle barvy, nalezení rohových a okrajových dílků atp. Ověří správnost postupu řešení, hledá různé varianty postupu.
Aby bylo možné postup předat k provedení někomu jinému (nebo i jen sobě samému v budoucnosti), je potřeba ho i zapsat. Kromě přirozeného jazyka k tomu žáci používají různě zjednodušené prostředky, včetně slov nebo symbolů s domluveným významem.
Výsledný postup se žáci učí hledat i úpravou jiného, podobného postupu. Z několika různých postupů vyberou ten v dané situaci nejvhodnější a své rozhodnutí zdůvodní. Zvykají si pro jeden problém navrhnout několik postupů a teprve pak rozhodnout, který z nich dotáhnou do konce.
Porozumění algoritmům a schopnost s nimi pracovat je součástí základu informatiky. Rozvíjí schopnost žáka řešit problémy systematicky a logicky a formulovat standardizované pracovní postupy, které mohou být přenechány stroji (počítači).
Vyučující postupně vede žáka k tomu, aby:
- diskutoval nad daným problémem, plánoval dílčí kroky, které povedou k realizaci úkolu, zaměřoval se na posloupnost a pořadí kroků,
- sestavoval a testoval symbolické zápisy postupů,
- vyhodnocoval vytvořenou posloupnost – doplňoval, dokončoval, přetvářel,
- rozhodoval se o správnosti/nesprávnosti svého postupu v souvislosti s výsledným řešením,
- vyhodnocoval jednotlivé způsoby řešení, navrhoval úpravy, přemýšlel, zda jsou funkční, co způsobují,
- vysvětlil svá řešení.
