Požádat jednoduchým způsobem o pomoc.
Komentář:
VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE:
Učitel pravidelně vytváří přirozené situace, ve kterých žáci potřebují pomoc (např. při oblékání, manipulaci s předměty nebo plnění úkolů), a pobízí je, aby si pomoc vyžádali verbálně či neverbálně, za využití pomůcek používaných ve výuce pro tyto účely.
Předvádí různé způsoby (scénky), jak požádat o pomoc, jak pomoc přijmout a poděkovat za ni. Následně tyto modelové situace nacvičují sami žáci.
Ptá se žáků, jak by vyřešili situace, kdy potřebují pomoc (např. „Co uděláš, když…?“, „Jak požádáš o pomoc, když…?“), a podporuje je v aktivním předvádění řešení. Pro porozumění otázce využívá verbální i neverbální nástroje.
Pravidelně zařazuje situace, kdy žáci musí požádat o pomoc, aby se tato dovednost stala přirozenou součástí jejich chování.
NÁMĚTOVNÍK PROJEVŮ ŽÁKA:
- Žák umí rozeznat, že potřebuje pomoc. Požádá o pomoc jednoduchým způsobem – používá slovo („Pomoc.“, „Nevím.“), gesto (zdvižená ruka, ukázání) nebo piktogram.
- Ví, koho požádat o pomoc (např. učitele, asistenta, spolužáka).
- Reaguje na nabídnutou podporu klidně, snaží se spolupracovat a umí vyjádřit poděkování.
- Když mu není hned vyhověno, zvládne na pomoc počkat. Jestliže nebyla jeho žádost vyslyšena, požádá znovu (verbálně či neverbálně).