posoudí účel a užitečnost informačních systémů, které používá
Komentář
Žák pracuje se školním informačním systémem (lze zvolit i jiný IS, se kterým má žák osobní zkušenost). V první řadě identifikuje různé skupiny (role) uživatelů (např. žák, učitel, třídní učitel, zákonný zástupce, vedení školy, správce IS), jejich obvyklé činnosti v systému a s nimi související práva a povinnosti. Formuluje potřeby uživatelů, které systém řeší. Určuje typy dat, se kterými IS pracuje (číslo, text, ano/ne, datum, obrázek…) a analyzuje vazby jednotlivých částí IS. Nejdříve z vlastního pohledu, časem z pohledu dalších uživatelů IS. Vhodné je také na příkladech diskutovat o účelu a fungování jiných IS (např. evidence knih v knihovně, pacientů u lékaře).
Žák dále posuzuje, jak dobře systém naplňuje potřeby uživatelů. Zda funguje věcně správně (neobsahuje chyby), zda se s ním pracuje příjemně (jeho ovládání je intuitivní), jak si poradí s méně obvyklými požadavky, jak je ošetřena (kontrolována) správnost zadávaných dat, jak (ne)snadné je naučit se ho používat, zda je ho možné využívat na různých zařízeních, jak pružně lze řešit chyby a nestandardní situace.
Informační systémy hrají v současné společnosti zásadní, laiky často přehlíženou roli. Všichni jsme položkami v nějakých databázích (evidencích), většina peněz jsou čísla v bankovních databázích. Žák se na jemu blízkém příkladu seznámí s fungováním školního IS a uvědomí si například, že všechny jeho známky jsou vlastně pouze čísla v nějaké evidenci dat.
Hodnoty
- Sdílené poznání
- Zdravá planeta
- Podporující technologie
- Důstojný život
Postupné/dílčí kroky dosahování očekávaného výsledku učení:
- seznamuje s předem zpracovanými příklady, aby porozuměl, jak vůbec vypadají možné odpovědi na otázky po účelu a užitečnosti IS a jak se k nim dojde
- posléze začíná samostatně i ve skupinách hledat odpovědi, zprvu s podporou učitele (např. ve formě výběru z možných odpovědí, ve formě úzce zaměřených otázek), která postupně ubývá
- analyzuje zpočátku jednoduché, jednoúčelové systémy, následně dílčí části složitějšího IS (např. rozhraní pro odevzdávání úkolů), postupně složitost systémů (množství a provázanost evidovaných dat, komplikovanost uživatelského rozhraní, rozmanitost úkonů, které IS umožňuje) a jejich analyzovaných částí stoupá
- zpočátku se dívá především z vlastního pohledu, jako uživatel, postupně si uvědomuje, že s IS interagují i lidé v dalších rolích (učitelé, rodiče, správci, knihovníci, kuchařky...), rozmýšlí, jaké úkoly ty ostatní role plní, co od IS potřebují, co jim IS poskytuje
- prvky a vztahy v systému sepisuje zpočátku nahodile, např. do seznamu, dále je strukturuje např. do myšlenkové mapy, používá různé způsoby znázornění souvislostí, později začíná identifikovat souvislosti a vztahy různých typů, např. uživatelé, jejich role, potřeby, úkoly, pravomoci; prvky uživatelského rozhraní a shromažďovaná data; vnější události a změny v datech; logické souvislosti mezi daty