Využívá mapy k orientaci a vyjadřování o světě kolem nás.

V dětské/kreslené mapě (např. viz odkaz) či na zjednodušeném plánu najde cestu z místa A do místa B a popíše ji, vybere z nabídky nejkratší a nejdelší trasu, trasu, která vede okolo vybraného objektu. Zakreslí do mapy cestu podle popisu formou krátkého příběhu. 

Orientuje se v plánu třídy, přestaví židle a stoly podle plánu, vymodeluje a pak zakreslí postavení židlí a stolků, jak je nachystali jiní spolužáci, nakreslí/vymodeluje plán dětského pokoje.

Zorientuje plán zahrady/parku. Podle mapy najde další úkol/poklad a popíše, jak při hledání postupoval. Sám umístí a zakreslí do mapy parku či jiného podobného ohraničeného místa poklad ostatním a zaznačí jeho polohu do mapy. Vytvoří jednoduchou legendu mapy, s kterou pracuje.  Vyhledá tutéž trasu v ortofotomapě / leteckém snímku. Naviguje spolužáky k danému místu pomocí směrové růžice.

Žáci pracují s plánem zoo a plní úlohy zaměřené jak na práci s mapou, tak s funkcí a uspořádáním zoo – čili s podnebnými a vegetačními pásy. Vhodně zvolené vzdělávací strategie popsané v ilustraci směřují k rozvoji klíčových kompetencí k řešení problémů a k podnikavosti a pracovní.

Způsob ověření 

Žák nakreslí jednoduchou mapu imaginárního ostrova podle zadání (např. ostrov měří asi 5 km na délku a 3 km na šířku, ve východní části ostrova se nachází pramen, v severní části ostrova leží hora, z níž stéká řeka...). Jeho mapa obsahuje základní náležitosti (legendu, měřítko atp.). Pomocí atlasu či webové aplikace atlas.mapy.cz určí, kde by se jeho ostrov mohl vzhledem k jeho podobě (povrchu a vegetaci) nacházet. Následně žák popíše trasu k místu, kde na svém ostrově „ukryl“ poklad, tak, aby ho jiný žák mohl najít.

Vyfotíme detaily z míst po obci, jejichž polohu následně zakreslíme do mapy. Žáci mají za úkol naplánovat si trasu, na daná místa podle mapy dojít, najít, z čeho daný detail je, a popsat, jaký význam má pro chod/historii obce. Pokud je to možné, mohou využít i informační tabule, tabulky a další materiály, z nichž charakteristiky zjistí. Focenými detaily může být část obecního znaku, dveřní klika nejstaršího domu v obci, podokenní římsa dokládající stavební sloh, telefonní číslo úřadu apod. 

Úlohu lze rozvinout tím, že žáci mají dopředu naplánovat co nejkratší trasu propojující daná místa, změřit ji pomocí mapových aplikací a její skutečnou délku zaznamenávat pomocí trasovací aplikace. Žáci také mohou vyfotit jiný detail z daného místa a následně si je dávat jako hádanky navzájem (opět je vhodné propojovat je s lokalizací na mapě, aby se dovednost rozvíjela, případně se slovním popisem místa). Následně s daným detailem pracují při tvorbě jeho příběhu. Vhodně zvolené vzdělávací strategie popsané v ilustraci směřují k rozvoji klíčových kompetencí digitální a k podnikavosti a pracovní a k rozvoji čtenářské a pisatelské gramotnosti.

Mapa nemá být pouhým tématem hodiny, má být naopak součástí velké části hodin z oblasti Člověk a jeho svět, a to jako zdroj informací a nástroj porozumění prostorovým souvislostem, využívaný nejen v zeměpisných, ale také v biologických, historických a společenskovědních tématech. Je proto vhodné ji zařazovat do výuky v různých příležitostech, měla by se postupně stát přirozenou součástí výuky jako zdroj základních informací o místě a prostoru, tedy o jejich poloze, uspořádání a vzájemných vztazích tak, jako je v cizím jazyce využíván slovník.